MPO, Diamo: Způsoby sanace odvalů na Ostravsku a Karvinsku posuzuje expertní komise

14.05.2021 19:38 | Zprávy

Pod Ministerstvem průmyslu a obchodu od dubna pracuje expertní komise pro hodnocení způsobu sanace a rekultivace úložných míst těžebního odpadu (odvalů) po hlubinném dobývání černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru se zaměřením na termicky aktivní odvaly.

MPO, Diamo: Způsoby sanace odvalů na Ostravsku a Karvinsku posuzuje expertní komise
Foto: red
Popisek: DIAMO, logo společnosti

Komise už měla tři zasedání, přičemž poslední se konalo v Ostravě na závodě ODRA státní podniku DIAMO a jeho součástí byla prohlídka největšího termicky aktivního odvalu v regionu – odvalu Heřmanice.

„Úkolem expertní komise je zhodnotit dosavadní postup sanace a rekultivace odvalů v ostravsko-karvinském revíru, využít zahraniční zkušenosti v této oblasti, zhodnotit průběh sanace odvalu Heřmanice a navrhnout optimální přístup k sanaci a rekultivaci odvalů v ostravsko-karvinském revíru se zaměřením na minimalizaci rizika termických aktivit a souvisejících negativních dopadů na životní prostředí,“ vysvětlil Eduard Muřický, předseda expertní komise a náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Členové expertní komise jsou zástupci akademické obce, domácí a zahraniční experti se zaměřením na problematiku sanací a rekultivací odvalů a také zástupci samosprávy a stáních institucí (MŽP, ČBÚ,OBÚ). Potřeba řešit problematiku odvalů co nejefektivněji vznikla v návaznosti na dosavadní termicky aktivními odvaly, ale také v souvislosti s převzetím útlumu těžby uhlí od společnosti OKD.

S expertní komisí spolupracuje i státní podnik DIAMO, který má na starosti zahlazování následků po hornické činnosti. Mimo jiné zajišťuje sanační a rekultivační práce i monitorování na termicky aktivních odvalech na Ostravsku, z nich největší je odval Heřmanice.

Státní podnik na odvalu Heřmanice provádí sanační a rekultivační práce podle provozní dokumentace. „Naším dlouhodobým zájmem je postupovat s co nejmenším vlivem na okolí a postupně zabezpečit odval před termickými jevy, aby v budoucnu mohla být tato lokalita smysluplně využita. Na odvale je obrovské množství hlušiny a práce odhadujeme na ještě nejméně 10 let, proto bude užitečné si komplexně ujasnit další postup z ekologického, technického a ekonomického pohledu,“ uvedl Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO.

Na odvalu Heřmanice státní podnik pokrčuje na postupném oddělení termicky aktivní části odvalu od ostatní plochy vytvořením oddělovací vzdušné stěny vyplněné nehořlavým materiálem tak, aby se zabránilo případnému přenosu termické aktivity do již rekultivované plochy odvalu. Materiál zbavený části hořlavé složky se průběžně hutní a modeluje do projektovaného tvaru pro budoucí využití. Následně se sanované území překrývá zeminou. Díky sanační a rekultivační činnosti došlo od roku 2010 k výrazné redukci ploch zasažených termickou aktivitou, což přineslo i výrazné snížení objemů exhalací škodlivých plynů. DIAMO provádí na odvale i v okolí pravidelný monitoring škodlivin a také mimořádná měření kvality ovzduší. Dosavadní výsledky potvrdily, že halda a sanační práce nijak významně nezhoršují ovzduší ani zdravotní rizika v Ostravě, nedochází k překračování limitních hodnot nebo hodnot obvyklých pro zdejší ovzduší.

Expertní komise má do konce srpna doporučit optimální varianty sanace Heřmanické haldy z hlediska dopadů na životní prostředí a technickou a ekonomickou proveditelnost. Následně má v prosinci navrhnout optimální přístup k sanacím a rekultivacím úložných míst těžebního odpadu po hlubinném dobývání černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru se zaměřením na minimalizaci rizika termických aktivit a souvisejících negativních dopadů na životní prostředí.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Jana Pastuchová byl položen dotaz

Jak podle vás zajistit práci seniorům?

Pravda je, že doba jde dopředu a lidé ve starším věku se mají problém ,,jít s dobou". Ale podle mě to bude problém i do budoucna, třeba pro dnešní 30. Za 30 let mohou řešit stejný problém jako senioři dnes, protože i když jsou třeba technologicky zdatnější než dnešní starší generace, tak za těch 30 ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hospodářská komora: Soutěž, která má podpořit zájem mladých o řemesla a technické obory

19:39 Hospodářská komora: Soutěž, která má podpořit zájem mladých o řemesla a technické obory

Za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka, ministra průmyslu a obchodu Lukáše…