Výstava PRAGA 2018 se koná ve dnech 15. – 18. srpna na několika místech v Praze. Navazuje na tradici mezinárodních a světových výstav PRAGA, která sahá až do roku 1938. Letos připomíná významná jubilea: sto let od vzniku Československa, sto let od vydání první československé známky, 100. výročí založení Poštovního muzea v Praze, sto let od ukončení první světové války a 25. výročí vzniku České republiky.

Na výstavě budou k vidění i nejcennější známky světa – Modrý a Červený Mauritius, které před dvěma lety koupil český sběratel a investor. Známky zobrazující britskou královnu Victorii patří mezi nejstarší na světě, vydány byly na ostrově Mauricius v roce 1847.

Na srpnových příležitostných poštovních dopisnicích o nominální hodnotě A a E najdete logo Světové výstavy PRAGA 2018 a zároveň připomínku předchozích ročníků.

Bombajský dopis patří do trojice nejdražších filatelistických objektů a bude také k vidění na výstavě PRAGA 2018. Vlastní ho český sběratel a investor, který koupil i Červeného a Modrého Mauritia. Dopis je jedinečný tím, že je ofrankován dvěma Červenými Mauritii. Jeho adresátem byl Thomas Jerrom, sekretář Biblické společnosti v Bombaji. Odesílatel byl zjištěn až v roce 1976, kdy tehdejší majitelé souhlasili s otevřením dopisu. Byl jím reverend Langrische Banks, zástupce Biblické společnosti. Samotný dopis byl odeslán 4. 1. 1850 z Port Louis do Bombaje. Od té doby prošel majetkem několika sběratelů, až se 1. 12. 2016 dostal do rukou českého sběratele. Dopis je jedinečný svými známkami (každá v hodnotě 1 pence), které jako jediné na světě mají široké okraje.

Ministerstvo rovněž vydalo příležitostný poštovní aršík z emise 100 LET POŠTOVNÍHO MUZEA. Na známce s nominálem 19 Kč je zobrazen Václav Dragoun, na známce za 23 Kč je Jiří Karásek a na 27korunové známce Pavel Čtvrtník. Všichni tři byli řediteli Poštovního muzea.

Poštovní muzeum bylo založeno 18. prosince 1918. Památky z dějin poštovnictví měly dokládat svébytnost českého a slovenského národa. Ve stejný den byla vydána i první československá poštovní známka – „Hradčany“ podle návrhu Alfonse Muchy. V počátečním období se úsilí soustředilo na sbírkovou činnost. Po deseti letech byla otevřena expozice v přízemních místnostech Karolina, budovy Karlovy Univerzity.

Krátce poté však bylo třeba najít nové působiště. Novým sídlem se stal bývalý klášter sv. Gabriela na Smíchově. Veřejnosti se muzeum opět otevřelo v únoru 1933. Po únoru 1948 přišlo další uzavření. Přednost dostala filatelie, dějiny poštovnictví byly opomíjeny. Výsledkem byl vznik stálé expozice poštovních známek v prosinci 1953. Sály, které se věnovaly dějinám pošty, telekomunikací a radiokomunikací, byly zrušeny. V bývalém cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě byla v roce 1976 zpřístupněna expozice dějin poštovnictví. Našel se také nový objekt pro pražské sídlo – barokní dům vyzdobený malbami Josefa Navrátila, který byl slavnostně otevřen v srpnu 1988.