Své zkušenosti se zaváděním inovací představili zástupci organizací ze Slovenska, Polska, Holandska, Švédska a Velké Británie. Jaké je to vyrůstat u pěstounů či v dětském domově? A co třeba zkušenosti s užíváním návykových látek či rozvodem rodičů? O těchto a dalších tématech debatovali v panelových diskusích děti a mladí dospělí z organizace LUMOS.

„Praxe ukazuje, že některé potřeby dětí nejsou dostatečně pokryty, a současná síť pomoci má mezery. MPSV se proto snaží rozvíjet služby a zavádět preventivní opatření vedoucí k včasnému záchytu možného ohrožení dítěte,“ uvedla Jana Hanzlíková, náměstkyně pro řízení sekce správních činností a sociální politiky, a dodala: „Ukazuje se, že jde především o správné nastavení mezirezortní spolupráce, ale také o celkovou změnu v uvažování – tedy, že děti mají vyrůstat primárně v rodinách.“

Na konferenci se probíraly inovativní principy práce s ohroženými dětmi v 10 klíčových tématech. Mezi nimi například řešení situace dětí dlouhodobě umístěných v ústavní výchově, prevence a včasná identifikace ohrožení ve škole, minimalizace dopadů rozvodové situace na děti, děti ohrožené rizikovým užíváním návykových látek a další. Velká část příspěvků byla první den věnována příkladům dobré praxe ze zahraničí. O své zkušenosti se zaváděním inovativních služeb pro rodiny s dětmi se podělili zástupci organizací Pause - Creating Space for Change (Velká Británie), TNO (Holandsko), Fryshuset (Švédsko), Monar (Polsko) a Spoločnosť priateľov detí z detských domovov Úsmev ako dar (Slovensko).

„Všichni jsme mohli zaznamenat, že příspěvky účastníků, a to zejména těch ze západních zemí, měly všechny jedno společné. A tím je praxe založená na důkazech, což znamená, že všechny jejich programy jsou podloženy výzkumy. Služby a jejich dopad na děti či dospělé, kteří služby využívají, jsou tedy vždy velmi pečlivě ověřovány. To je pro nás velkou inspirací,“ řekl Pavel Houška, metodik oddělení transformace služeb pro rodiny a děti MPSV.

Hlas dětí a mladých dospělých musí být slyšet

Do panelových diskuzí byli zapojeni i mladí dospělí z organizace LUMOS, kteří se velmi emotivním způsobem podělili o své zkušenosti s podpůrným systémem služeb či s některým z diskutovaných témat.

„Když jsme šli do diagnosťáku, tak nám řekli, že možná půjdeme domů nebo do děcáku, no a pak jsme šli do děcáku. Řekli nám, že si máma nenašla bydlení, takže jdeme do dětského domova. V dětském domově mi chyběla přirozená podpora a zastání. Chyběl mi pocit, že k někomu patřím. Naštěstí se to ale netýkalo všech. Měl jsem možnost vyrůstat i s několika opravdu velmi blízkými vychovateli, ale u některých jsem se bohužel i jako dospělák velmi zmýlil. U takových lidí vás to samozřejmě mrzí dvojnásob,“ nastínil svůj příběh Pavel (22 let) z LUMOS.

Od dětí i mladých dospělých často zaznívalo, že jim v jejich situaci chyběly srozumitelné a jasné informace – potřebovali vědět, co s nimi a jejich rodiči bude, proč museli jít do dětského domova, nebo jim také záleželo na tom, aby dostali možnost vyjádřit se k rodičovskému sporu. Mluvčí na konferenci se často shodovali na potřebě zlepšení informovanosti a zapojování dětí do záležitostí, které se jich přímo dotýkají. To je například i příprava na vstup, ale i odchod z ústavní péče.

Finanční podpora inovativních služeb

S tématem konference souvisí aktuální dotační výzva, která má podpořit služby pro děti a jejich rodiny, jejichž potřeby v systému nejsou dostatečně pokryty. Dotační výzva (č. 76, č. 95 pro Prahu) na podporu inovativních služeb a procesů pro ohrožené děti a jejich rodiny, spadající pod Operační program Zaměstnanost (OPZ), byla vyhlášena 1. l istopadu 2018. O podporu mohou žádat obce, kraje a jimi zřizované organizace a poskytovatelé širokého spektra služeb pro rodiny s dětmi, a to nejpozději 15. 3. 2019 (u výzvy č. 76).

Konference s názvem „Inovace v práci s ohroženými dětmi a jejich rodinami“ proběhla v Hotelu Olšanka. Akce se konala v rámci projektu Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně - právní ochrany dětí MPSV. Více informací o projektu najdete ZDE.