Zasedání, které se původně mělo konat v portugalské Évoře, proběhlo on-line. Hlavními tématy jednání byla problematika nedostatku vody a sucha v kontextu nové Adaptační strategie EU na změnu klimatu, která byla zveřejněna Evropskou komisí koncem února 2021. Strategie sleduje čtyři hlavní cíle: zrychlení přizpůsobování se změně klimatu, rozvoj znalostí o jejích dopadech, zlepšení sběru dat a podporu globálního řešení adaptace na změnu klimatu. Daná hlavní témata se projednávala ve třech panelových diskuzích.

Konferenci odstartovala ministerská diskuze k výzvám souvisejícím s problematikou zvýšeného rizika sucha v kontextu Adaptační strategie. Česká republika ústy náměstka Kříže potvrdila, že témata nedostatku vody a sucha dlouhodobě považuje za velmi důležitá, zejména pak v kontextu adaptace na změnu klimatu. „Pro nás je zároveň dobrým signálem, že Evropa začala stavět adaptaci na změnu klimatu na stejnou rovinu jako mitigace. Česká republika v současné době dokončuje aktualizaci Národní strategie přizpůsobení se změně klimatu a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. V obou dokumentech je téma vody zohledňováno mnoha různými způsoby, od udržování ekosystémových služeb vodních ekosystémů až po řešení nedostatku vody a dopadů sucha na různá odvětví a oblasti,” dodal náměstek MŽP Jan Kříž.

V druhém panelu proběhla výměna příkladů pozitivní praxe boje proti suchu v jednotlivých zemích. ČR v tomto kontextu zmínila přijetí novely vodního zákona, která zavádí instituty operativního řízení v době sucha, jako jsou plány pro sucho a ústřední a krajské komise pro sucho. Mimo novelu vodního zákona připomněla ČR i další opatření a aktivity.

Poslední diskuzní blok se zaměřil na mezinárodní aspekty nové Adaptační strategie EU. ČR v něm uvedla, že téma adaptace by mělo tvořit klíčovou část vnějších vztahů EU a stát se i důležitou součástí diskuzí u takových témat jako jsou dohody o bezpečnosti a obchodu. ČR dále zmínila nutné navýšení finanční podpory adaptace na změnu klimatu i nezbytnost upřednostnit poskytování podpory nejzranitelnějším zemím, jako jsou nejméně rozvinuté země, malé rozvojové ostrovní státy či africký region.