Česká republika vnímá reformu EU ETS [1] jako stěžejní a nezbytnou součást opatření, která by měla vést k úspěšnému naplnění evropských klimaticko-energetických cílů do roku 2030 [2]. „Systém obchodování s emisními povolenkami je bezpochyby vhodným a pro další oblasti světa vzorovým nástrojem pro snižování emisí nákladově efektivním způsobem. Jeho parametry se však musí správně nastavit s ohledem na reálný vývoj v Evropě i ve světě a s ohledem na existující a připravované politiky jednotlivých členských zemí a na úrovni EU. Je to nelehký úkol, který vyžaduje další intenzivní a trpělivé diskuse a dostatečnou součinnost politické, expertní i průmyslové sféry,“ uvedl k tématu náměstek ministra Vladislav Smrž a dodal, že v pozicích jednotlivých států lze nalézt mnoho společných názorů, a to i v tak zásadních bodech, jako je např. ochrana odvětví před přesunem výroby mimo EU [3] či transparentnost při poskytování finanční podpory na realizaci nízkouhlíkových investic a zavádění inovací.

Za důležité považuje náměstek Smrž také nastavení politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, sektorů mimo EU ETS či LULUCF [4]. Evropská legislativa v těchto oblastech bude hrát klíčovou roli v naplňování cílů klimatické dohody z Paříže. Ta je připravena k podpisu a ratifikaci do 21. dubna 2017 a v platnost vstoupí po ratifikaci minimálně 55 státy reprezentujícími nejméně 55 % světových emisí skleníkových plynů. Za ČR podepsal Pařížskou dohodu 22. dubna 2016 v New Yorku ministr Richard Brabec. Pro Evropskou unii je nyní zásadní včasná ratifikace jejími jednotlivými členskými státy.

V otázce snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší se ČR zasazuje za ambiciózní a zároveň vyvážené cíle, a to i s ohledem na fakt, že imisní situaci v ČR velmi významně ovlivňuje přenos znečišťujících látek z jiných států. S odkazem na Národní program snižování emisí je pro ČR zásadní celkový cíl snížení na úrovni EU Zlepšení kvality ovzduší by měla přinést například výměna kotlů v domácnostech, na niž má ČR v Operačním programu ŽP 2014–2020 celkem 9 miliard Kč, přičemž první výzva z celkových tří je téměř vyčerpána a připravuje se druhá. K dalšímu zlepšení by měla přispět i přirozená obnova vozového parku. Ministři ocenili dosavadní postup a intenzivní diskuze budou pokračovat ve snaze co nejrychleji dosáhnout dohody.

Česká republika podpořila na jednání ministrů životního prostředí EU návrh závěrů Rady k Akčnímu plánu EU pro oběhové hospodářství. „Z hlediska České republiky je důležité se zaměřit na zásadní redukci skládkování, neboť tímto způsobem nakládání s odpady přicházíme o cenné suroviny, které by se mohly udržet ve výrobním cyklu a nahradit tak primární suroviny. Jsem rád, že je tento aspekt v navržených závěrech zohledněn,“ ocenil výsledek jednání k tomuto tématu náměstek Smrž. Vedle toho je pro ČR klíčové rovněž nakládání s druhotnými surovinami a předcházení vzniku odpadů.

Jasnou pozici má ČR k nezákonnému obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. „Nelegální obchod s ohroženými druhy je celosvětový problém, v ČR v posledních letech roste zejména množství zadržené rohoviny či slonoviny, která je přes Českou republiku pašována do Asie. Pytláci ročně zabijí kvůli klům zhruba 30 000 slonů, podle dostupných statistik tak uhyne více těchto zvířat, než se jich narodí. Poptávka po slonovině a rohovině roste v Číně a státech jihovýchodní Asie, kde jsou součástí tradiční medicíny. Jsme proto připraveni naplňovat cíle akčního plánu pro boj s nelegálním obchodem s ohroženými druhy ve spolupráci s ostatními státy, Evropskou komisí a dalšími relevantními institucemi, jako jsou celní orgány, EUROPOL ad. MŽP ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti, celní správou, Policejním prezidiem a ČIŽP připravuje vlastní Národní akční plán pro boj s nelegálním obchodem s ohroženými druhy,“ dodal náměstek Smrž.

Poznámky:
[1] ETS – Emission trading system, systém obchodování s emisemi (v EU).
[2] Mezi cíle tohoto klimaticko-energetického balíčku patří snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 40 %.
[3] Únik uhlíku (carbon leakage) je situace, kdy se v důsledku přísných norem přesouvá výroba do zemí mimo EU, které mají benevolentnější normy. Důsledkem je oslabení evropského průmyslu a zároveň vyšší produkce emisí kvůli méně přísným environmentálním požadavkům mimo EU.
[4] LULUCF: Land Use, Land Use Change and Forestry – využívání krajiny, změny ve využívání krajiny a lesnictví.