Rozsudek zatím není konečný a paní Michaláková může využít svého práva požadovat předložení věci k přezkoumání Velkým senátem ESLP. Ačkoliv je rozsudek bohužel vůči stěžovatelce nepříznivý, v této fázi jej vnímáme jako významný krok ke konečnému vyřešení kauzy, která zatěžovala jinak velmi dobré bilaterální vztahy s Norskem.

Česká republika využila možnosti dané čl. 36 Evropské úmluvy o lidských právech a intervenovala před Evropským soudem pro lidská práva na straně paní Michalákové, ESLP ale dospěl k jinému závěru a rozhodl se stížnosti nevyhovět. Řízení ve věcech svěření dětí do péče a souvisejících otázkách úpravy styků s biologickými rodiči se často týká velmi citlivých a bolestných otázek pro všechny zúčastněné, které lze jen těžko zhojit.

Ministerstvo zahraničních věcí nicméně považuje za pozitivní alespoň skutečnost, že kauza paní Michalákové spolu s několika dalšími případy, které se rovněž týkaly norského systému náhradní rodinné péče, má i tak příznivý dopad. V jejich důsledku Norsko změnilo svoji legislativu v této oblasti a došlo rovněž ke změně judikatury a sjednocení rozhodovací praxe pod vedením norského Nejvyššího soudu, za účelem promítnutí požadavků plynoucích z judikatury ESLP. K Haagské úmluvě o ochraně dětí přistoupilo Norsko již v roce 2016.