Českou delegaci na zasedání Rady pro zahraniční věci vedl šéf české diplomacie Jan Lipavský. „Írán dál podporuje agresi na Ukrajině a potlačuje svobodné a poklidné protesty v zemi, dokonce pokračuje v alarmujících popravách účastníků těchto protestů. To je pro nás nepřijatelné. Uvalení nových sankcí je to nejmenší, co můžeme v současné situaci udělat,“ řekl po jednání ministr zahraničí Jan Lipavský.

Také na lednovém zasedání unijních ministrů zahraničí byla jedním z dalších hlavních témat pomoc na Ukrajině. Ministři schválili nový balík pomoci ve výši půl miliardy euro. „Jsem přesvědčen, že musí pokračovat naše intenzivní podpora Ukrajiny, včetně dodávek těžké techniky a finanční podpory. Nezbytná je také podpora Ukrajiny ve snaze o členství v EU. S tím souvisí i to, že naše vztahy s Ruskem se nemohou vrátit k normálu, dokud nebude dohnáno k odpovědnosti. Proto podporujeme zřízení zvláštního tribunálu pro potrestání zločinu agrese,“ dodal šéf české diplomacie.

Součástí jednání byl také oběd s palestinským premiérem Muhammadem Štajjem. Cílem bylo upevnit vztahy a navázat bližší spolupráci mezi Evropskou unií a Palestinou. „Podporujeme pokračování a vlastně i restart dialogu s Palestinou, o který země jeví zájem, Česko se zapojuje v několika humanitárních a rozvojových projektech. Je ale potřeba říct, že v zemi se dlouho nekonaly svobodné a férové volby. A i to bereme v potaz,“ zhodnotil ministr Lipavský.

Tématem byla také situace v oblasti Sahelu a pobřežních států západní Afriky. Šéf české diplomacie na zasedání Rady pro zahraniční věci zdůraznil, že situace v oblasti se zhoršuje. Nejdůležitější je podle něj bojovat proti ruským dezinformačním vlivům, které v Sahelu a zemích západní Afriky působí.

Na okraj zasedání šéf české diplomacie absolvoval také několik bilaterálních schůzek. Kromě jednání se svými protějšky ze Španělska Josém Manuelem Albares Buenem, Portugalska Joao Gomesem Cravinhem, Dánska Larsem Lokke Rasmussenem a Irska Micheálem Martinem se Lipavský sešel také s rakouským ministrem Alexandrem Schallenbergem a s generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Raffaellem Grossim, se kterými hovořil o nasazení expertů do ukrajinských jaderných elektráren.