Nedávno do bývalé stanice Paks dorazilo několik vlaků se štěrkem, který je používán na opravu drážního tělesa. Psal o tom maďarský web věnující se dopravě Iho.hu.

„Vzhledem k minimálnímu provozu, který je na trati nyní, je její zanedbaný stav tolerován, ale pokud po ní bude jezdit více vlaků, bude nutné zasáhnout a modernizovat ji,“ uvádí Iho.hu. Prostá oprava drážního tělesa přitom nemusí stačit. Tato železniční trať má být v příštích letech využívána jako důležitá dopravní cesta pro přepravu materiálů na výstavbu jaderné elektrárny Paks II. Vzniknou zde dva bloky VVER-1200, které postaví ruská korporace pro atomovou energii Rosatom.

Výstavba potrvá několik let a přímo zaměstná tisíce stavebních a montážních pracovníků. Kromě elektrárny samotné vzniknou i rozsáhlé pomocné provozy a dočasné zázemí pro dělníky a sklady materiálu. To vše si vyžádá intenzivní dopravu stavebního materiálu po silnicích i železnici.

Trať číslo 42 odbočuje v obci Pusztaszabolcs z hlavní trati spojující Budapešť a Pécs. Jen asi na 27 kilometrech je dnes pravidelná osobní přeprava, na 29 kilometrech pravidelně jezdí nákladní vlaky. Po zbývajících 23 kilometrech projede jednou za delší dobu vlak do elektrárny. Pravidelná osobní přeprava zde skončila v roce 2009 se změnou jízdního řádu a část nádraží byla zbourána a značná část kolejí ve stanicích demontována.

Vede to až k současnému stavu, který popisuje Iho.hu: „Do Dunafoldváru jezdí denně vlaky společnosti CER, které odváží bioethanol z blízkého lihovaru, ale kvůli vytížení bývá stanice neprůjezdná i několik hodin. Občas dochází i k tomu, že společnost CER nemá kam odstavit vlak, který čeká na nakládku, a tak jej nechá stát celé dny na koleji, která pokračuje dál do Pakse.“ Pokud má být trať nějak významněji využívána během výstavby bloků v Paksi, což odlehčí silnicím, bude nezbytné do ní investovat a zvýšit její propustnost.

Přeprava štěrku do Pakse byla zajímavá pro železniční nadšence, protože vlak táhla lokomotiva řady M61, která byla do Maďarska dodána v 60. letech minulého století od švédské firmy Nohab. Ta je vyráběla v americké licenci, a tak v Maďarsku jezdily jediné lokomotivy americké konstrukce v bývalém Východním bloku.

Samotný převoz štěrku se neobešel bez další železniční zajímavosti. Před stanicí Dunaföldvár měla lokomotiva řady M61 závadu na motoru a vlak pomohly zachránit další dvě lokomotivy, které byly poblíž. V předchozím úseku má trať větší stoupání, takže vlak se štěrkem potřeboval postrkovou lokomotivu, která mu jej pomohla zdolat. K vlaku do jaderné elektrárny se tak sjely celkem čtyři lokomotivy.