Zatímco v první vlně pandemie COVID-19 bylo v Česku za tři měsíce jen 87 potvrzených případů na 100 tisíc obyvatel, na vrcholu druhé vlny bylo potvrzeno více než 100 nových případů na 100 tisíc osob denně a Česká republika se ocitla mezi nejvíce postiženými zeměmi v Evropě i na světě. Skutečný počet lidí, kteří se během druhé fáze pandemie nakazili a vyvinuli protilátky, je však možné odhadnout jedině na základě národní seroprevalenční studie, při které se u reprezentativního vzorku populace testuje přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2. Bylo publikováno několik studií popisujících postup nákazy COVID-19 během druhé vlny pandemie, ovšem žádná se zatím netýkala těžce postiženého středo- a východoevropského regionu.

Vědci výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity zveřejnili tento týden výsledky první fáze dlouhodobé prospektivní studie PROSECO sledující dynamiku hladin protilátek proti SARS-CoV-2 v české populaci. Studii umožnila Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, která ze svého fondu prevence podpořila opakované měření protilátek proti SARS-CoV-2 v krvi dobrovolníků z řad svých klientů. Studie byla plánována jako třífázová, přičemž první fáze začala v říjnu 2020 a nábor účastníků byl ukončen v březnu 2021 před začátkem masivní vakcinační kampaně. Více než 30 000 účastníkům starším 18 let byly v síti akreditovaných laboratoří QualityLab odebrány vzorky krve a změřeny hladiny protilátek s cílem sledovat dynamiku serokonverze IgG protilátek proti SARS-CoV-2 v imunologicky naivní a neočkované populaci.

Na analýze a interpretaci získaných dat se kromě pracovníků centra RECETOX podíleli epidemiologové z partnerského pracoviště na University College London, kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice a Ústavu zdravotnických informací a statistiky. „Výsledky první fáze studie ukázaly rychlý nárůst seropozitivity demonstrující rozsáhlou expozici české populace viru SARS-CoV-2 během dramaticky probíhající druhé vlny pandemie: zatímco v říjnu a listopadu 2020 mělo sledované protilátky pouze 28 % dobrovolníků, v prosinci 2020 a lednu 2021 to bylo 43 % a v únoru a březnu 2021 už 51 %. To znamená, že v březnu 2021 už nebyla podstatná část české populace k infekci SARS-CoV-2 imunologicky naivní,“ komentoval výsledky Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity, který nad studií převzal odbornou záštitu.