Masarykova univerzita: Palmový skleník botanické zahrady je bez skel

20.07.2022 8:40 | Tisková zpráva

Do rekonstrukce nejvyššího, palmového skleníku se pustili v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty MU. Stavební firma zapojila do prací i specialisty s horolezeckým vybavením.

Masarykova univerzita: Palmový skleník botanické zahrady je bez skel
Foto: MUNI
Popisek: Masarykova univerzita - logo

Rekonstrukce skleníků byla nutná. Byly postaveny před 25 lety a technologie polykarbonátového zasklení měla garantovanou životnost dvanáct let. 

Z ulic Veveří a Kotlářská je běžně hezký výhled na všech pět skleníků umístěných v univerzitní botanické zahradě. Ten nejvyšší z nich, palmový, je ale nyní bez skel. Začala jeho rekonstrukce, probíhá přebrušování a nátěr kovové kostry skleníku.

Rekonstrukce skleníků byla podle odborné pracovnice zahrady Hany Ondruškové více než nutná. „Všech pět skleníků bylo postaveno před 25 lety a tehdy inovativní technologie polykarbonátového zasklení měla garantovanou životnost dvanáct let. S opravami jsme začali již před třemi lety, rekonstrukce prvního tropického skleníku úspěšně proběhla v roce 2020. V roce 2021 jsme opravili skleník s expozicí kapradin, vranečků, cykasů a masožravých rostlin a v letošním roce jsme se pustili do nejvyššího, palmového skleníku,“ popsala Ondrušková. Práce na palmovém skleníku jsou specifické právě pro jeho výšku přesahující deset metrů. To klade zvláštní nároky na stavební firmu, kdy je nutné zapojit specialisty na výškové práce s horolezeckým vybavením.

Pracovníci botanické zahrady ale před začátkem prací na skleníku museli vystěhovat a přemnožit rostliny. „Rekonstrukci skleníku nelze dělat ze dne na den. Již zhruba pět let dopředu jsme začali přemnožovat vzácné druhy rostlin. Věděli jsme, že budeme muset některé vykácet pro jejich nadměrnou velikost, nebo nemožnost je odstěhovat pryč. Ty jsme museli napěstovat dopředu. Zbytek rostlin naši zahradníci před zahájením rekonstrukčních prací vyjmuli z volné skleníkové půdy, nasázeli do květináčů a umístili ven. Naštěstí rostliny z palmového skleníku pochází ze subtropických oblastí a řadu z nich umisťujeme ven každé léto, není to tedy pro ně život ohrožující a jsou na takové zacházení zvyklé,“ uvedla Ondrušková s tím, že díky tomu návštěvníci nepřijdou o možnost sbírku rostlin vidět. Rostliny jsou v zahradě pod stromy a pod pergolou.

Stavební firma se do demontáže zasklení, sundání zastínění, odstranění elektroinstalace, osvětlení a ozvučení pustila na konci června. Nyní se přebrušují kovové konstrukce a znova natírají. Až budou všechny kovové konstrukce natřeny a bude osazeno nové zasklení z polykarbonátu i skla, zapojena nová elektroinstalace a systém závlahy, pustí se zahradníci do vysázení nové expozice. Stavební práce potrvají až do konce srpna. Rostliny se do skleníku vrátí nejpozději v říjnu, tak, aby nebyly ohroženy prvními mrazíky. „V rekonstruovaném skleníku je nutné připravit půdu. Odstranit starou a navézt novou. Vysadit velké rostliny a následně menší, podrostové. Tyto práce zaberou minimálně dva měsíce. Doufáme, že vše stihneme do zimy,“ dodala Ondrušková.

V Botanické zahradě se ale letos neopravuje jen skleník. Probíhá také výměna starého dřevěného plotu na obvodu zahrady a s tím související rekonstrukce příkopu pro odvod a vsak srážkové vody. Nový plot bude kovový, jeho návrh odráží vizuální styl Masarykovy univerzity a obsahuje motiv obilných stébel na poli, z nichž některá jsou mírně ohnutá větrem. V budoucnu se na plotě budou pnout vistárie, plaménky, růže, révovníky nebo trubače.  

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Myslíte, že za to, že EU zaostává může Euro?

Mě přijde, že jsou to spíš neustálé zákazy a byrokracie, kterou si sama EU podřezává pod sebou větev. Na druhou stranu, jestli má někdo konkurovat třeba USA nebo Číně, nemyslím si, že to může být jeden stát v Evropě, a že EU má svůj smysl, jen se musí vzpamatovat a začít dělat politiku jinak

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Polovina obyvatel Česka žila v obci svého narození

11:14 Český statistický úřad: Polovina obyvatel Česka žila v obci svého narození

Podle výsledků Sčítání 2021 žila polovina obyvatel Česka v obci, kde měla v době narození své bydliš…