Obezita, cukrovka a onemocnění srdce patří k civilizačním chorobám, které mají v součtu na svědomí více životů než nádorová onemocnění. V Česku trpí diabetem přes milion lidí, na problémy spojené s ním ročně umírá víc než 22 tisíc nemocných a dalších 36 tisíc úmrtí způsobují kardiovaskulární choroby. Aby se těmto onemocněním dalo účinněji předcházet a co nejefektivněji je léčit, vzniká v rámci programu EXCELES Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. 

Jde o historicky největší tuzemský projekt tohoto typu, do kterého se zapojí pět vědeckých, výzkumných a klinických center. Projekt, který získal podporu ve výši zhruba jedné milardy korun, povede Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, Fyziologickým ústavem a Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Univerzitou Karlovou.

Týmy odborníků budou společně pracovat na vývoji nejnovějších léčiv a na větším zapojení moderních technologií v léčbě. „Díky projektu budeme schopni mnohem rychleji do praxe promítat poznatky získané experimentálním výzkumem. Pacienti se tak snáze a efektivněji dostanou k novým léčebných postupů a opatřením,“ vysvětluje hlavní vědecký koordinátor projektu a přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík.

Odborníci z Masarykovy univerzity se budou podílet na všech hlavních oblastech projektu, který je v souladu se Strategickým rozvojovým projektem MU 2021+ Inovace pro zdravou a bezpečnou společnost. „Jsme přesvědčeni, že spolupráce v rámci tohoto konsorcia urychlí vývoj nových diagnostických metod i nových léků a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu povede ke zlepšení zdravotního stavu naší populace,“ uvádí řešitel projektu Tomáš Freiberger z Lékařské fakulty MU.

V České republice se každý den rodí dítě, které má geneticky dané vysoké riziko srdečního infarktu do 40 let. Jednou z priorit expertních týmů Masarykovy univerzity je proto zkoumání genetických příčin vysoké hladiny cholesterolu, která vede k předčasnému rozvoji aterosklerózy a riziku infarktu. „Naší ambicí je posunout diagnostiku jedinců s vysokým rizikem srdečního infarktu do nižších věkových skupin tak, aby mohla být včas zahájena jejich léčba a dožívali se stejného věku jako ti, kteří tuto genetickou zátěž nemají,“ doplňuje Freiberger.

Přínosná bude pro Masarykovu univerzitu také samotná spolupráce s dalšími vědeckým centry. Díky využití synergie mezi nimi se zvýší potenciál pro zahraniční spolupráci, vzniknou prvotřídní vědecké publikace a patenty a posílí se práce s talentovanými studenty a juniory.

Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění je jedním z pěti projektů v rámci programu EXCELES Národního plánu obnovy. Masarykova univerzita má zastoupení ve všech pěti projektech, sama povede nový Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.