Experti upozorňují, že pandemie způsobila v uplynulých dvou letech Česku ohromné škody na životech, zdraví i hospodářství - rozsahem například větší, než součet veškerých škod způsobených živly za celou historii samostatné České republiky. Podle MeSES pak český stát nesmí připustit, aby se něco podobného opakovalo v budoucnu, a musí se poučit z dosavadního průběhu pandemie. Nadcházející období ústupu vlny omikron je podle expertů potřeba využít k přípravě na možná budoucí rizika, ať už spojená s návratem covidu na podzim 2022, vznikem nových variant viru, nebo s možností rozšíření úplně jiných virů v budoucnu.

Stanovisko MeSES pak doporučuje řadu konkrétních kroků v oblasti zdravotní bezpečnost. „Nenavrhujeme vůbec nic omezujícího pro veřejnost, ale naopak řadu kroků, které by měl udělat stát. Základem je udělat inventuru, co fungovalo, co ne, a připravit se na příště,” vysvětluje vedoucí skupiny, epidemiolog Petr Smejkal. „Jak píšeme ve stanovisku, i pokud by se covid vracel jen v mírné formě, není důvod si myslet, že to byla poslední pandemie v historii,” upozorňuje Smejkal.

Konkrétně skupina navrhuje udržet systém sledování cirkulujících virů, sledovat imunitní stav populace, upravit pandemické plány a systematicky sledovat situaci v zahraničí. Stanovisko také zdůrazňuje, že na zvládnutí pandemie v Česku se naprosto zásadním způsobem podílela Armáda ČR, která se často ukázala jako jediná složka státu s dostatečnými schopnostmi v oblasti řízení procesů, logistiky a koordinace. „Varujeme před scénářem, kdy se AČR vzhledem ke zlepšení situace z řešení problému stáhne, ale nedojde k žádnému přenosu znalostí a kompetencí. S ústupem epidemie je nutné zajistit zlepšení a rozvoj klíčových kompetencí u jiných složek státu u nichž chyběly, a to s využitím zkušeností a expertizy armádních expertů,” uvádí experti ve stanovisku. “Pokud lidé z armády prostě odejdou, ale nikdo je nenahradí, hrozí, že zase budeme opakovat stejné chyby,” vysvětluje Jan Kulveit, expert na globální rizika, který působí na Oxfordské univerzitě, a nově i na Univerzitě Karlově v Praze.

Skupina MeSES doporučuje personálně i finančně posílit i další složky státu, které se podílí na pandemické připravenosti. „Samozřejmě chápu, že státní rozpočet je v ohromném deficitu, ale přijde mi úplně absurdní, když se v současné situaci uvažuje třeba o osekání prostředků pro hygieny nebo ÚZIS. Nedává to ekonomicky vůbec žádný smysl - když si vezmete, kolik stojí třeba týden pandemie jen na nižším výběru daní, tak takové škrty ve skutečnosti ten deficit státního rozpočtu zhorší, pokud budeme pandemii zvládat byť jen o malinko hůř. V žádné analýze nákladů a přínosů to nemůže vyjít jako efektivní úspora,” dodává Kulveit.

V podobném duchu zdůrazňuje viroložka Ruth Tachezy na nutnost sledovat, jak se virus mění. „Je třeba posílit a udržovat kapacitu pracovníků především v SZÚ, kteří by dlouhodobě měli sledování provádět. Je třeba sekvenovat alespoň 10 % všech pozitivních záchytů, abychom měli přehled, co se s virem děje. Již dvakrát se nám vymstilo, že systém sledování cirkulujících kmenů nebyl funkční.”

V závěru stanoviska skupina zdůrazňuje důležitost pravdivé a otevření komunikace. Věcně hovořit o nákladech spojených s prevencí rizik a přípravou na jejich řešení podle mezioborové skupiny může předcházet jejich možné skandalizaci.