Vláda na svém jednání 5. 10. 2020 vzala na vědomí výsledky studie proveditelnosti k projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a uložila ministru dopravy zahájit přípravu části Oderské větve v úseku Ostrava-Svinov – státní hranice ČR/Polsko – (Koźle).

Investorská příprava tohoto úseku v žádném případě není rozhodnutím o zahájení výstavby vodního koridoru jako celku. Uvažované splavnění Odry do Ostravy může mít ještě řadu variant, které budou teprve diskutovány. Je zcela samozřejmé, že před jeho případnou realizací musí takové dílo projít procesem posuzování vlivů na životní prostředí, včetně veřejné diskuse a jednání s dotčenými obcemi a regionem.

Vedle toho, že vláda v pondělí vzala studii proveditelnosti na vědomí, uložila ministru dopravy zadat zpracování podkladů pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí, a to včetně vyhodnocení vlivu na soustavu Natura 2000. Cílem je umožnit mimo jiné další společenskou a odbornou diskusi na základě dostatečných podkladů, jak je k tomu ostatně vláda v prohlášení vyzývána. Před jejich vyhotovením je však zcela předčasné konstatovat, že by projekt měl negativní dopad na životní prostředí. Výsledky tohoto vyhodnocení by měly být vládě předloženy v roce 2023 a teprve pak bude možné rozhodovat o dalším postupu.

V této souvislosti je nutno připomenout, že plány na výstavbu DOL jsou velmi staré a od počátku sedmdesátých let byla předpokládaná trasa koridoru hájena v územních plánech všech stupňů. Svými usneseními ji vláda ČR opakovaně potvrzovala v letech 1996, 2006 a následně i v letech 2011 či 2013, kdy ministr dopravy dostával opakovaně za úkol pokračovat v prověřování potřebnosti průplavního spojení. To se však fakticky nedělo.

Územní ochrana celé takřka 500 km dlouhé trasy DOL tak již padesát let omezuje rozvoj řady obcí a jejich infrastruktury, a to zejména v řadě měst situovaných podél řeky Moravy. Aby mohla vláda problematiku možné realizace vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe zodpovědně posoudit, zadalo ministerstvo dopravy v roce 2016 zpracování studie proveditelnosti, která měla za úkol prověřit ekonomickou efektivitu projektu z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního.

Před samotným rozhodnutím o vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe budou velmi pečlivě zvažovány všechny přínosy i rizika projektu, a to z pohledu evropské a národní legislativy a požadavků na životní prostředí. Pokud bude projekt posunut dál, pak jedině za předpokladu, že výsledný návrh bude maximálně šetrný k životnímu prostředí a bude z něj mít užitek nejen doprava, logistika a obnovitelná energetika, ale též turistický ruch a v neposlední řadě přispěje k lepšímu hospodaření s vodou jak během povodní, tak také v době sucha.