Současná situace na trhu práce je naopak taková, že firmy hlásí rekordní počet neobsazených pozic, a to napříč všemi sektory a kvalifikacemi. Zvyšování sociálních dávek a snižování motivace k práci je v současné době načasováno zcela nevhodně, a to jak z ekonomického, tak sociálního hlediska. Vláda dala stejně jako v předchozích několika letech přednost posílení příjmů z práce před příjmy z dávek. Tento postup se osvědčil, ale přesto stále existuje skupina osob, které pracovat mohou, ale nepracují. Ani příjemcům dávek, kteří pracovat nemohou, se nesníží životní standard, protože zvyšování jejich příjmů zajistila vláda zvyšováním jiných dávek, na které mají nárok.
Ministerstvo financí v této souvislosti odmítá argument, podle kterého po zvýšení minimální mzdy na 13 350,- Kč má údajně docházet k situaci, kdy řada domácností ztratila nárok na přídavek na dítě. Důvodem má být to, že v důsledku zvýšení čisté mzdy, která je pro přiznání přídavku rozhodující, domácnost přesáhne hranici 2,7 násobku životního minima, do které lze nárok na přídavky na dítě získat. Jak je evidentní z modelových příkladů, ani v případě domácnosti kde minimální mzdu pobírají oba rodiče, ani v případě domácnosti, kde minimální mzdu pobírá samoživitel, ke ztrátě tohoto nároku po zvýšení minimální mzdy nedošlo. Naopak, v obou případech je stále zachován polštář, takže i případné mírné zvýšení příjmů těchto domácností by nevedlo ke ztrátě přídavků.
Diskusi o zvýšení částek životního a existenčního minima se Ministerstvo financí rozhodně nebrání. Předcházet mu ale musí revize systému sociálních dávek, která bude usilovat o to, aby se závislost na pomoci státu nestala životním stylem pro práceschopné lidi. V případě zvyšování životního a existenčního minima musí jít o analýzu vazeb na ostatní dávky a analýzu spotřebního koše, který je základem pro stanovení částky a důkladné zvážení dopadů do oblastí, jako je systém exekucí, oddlužení či stanovení alimentačních povinností.
Připomínáme, že v uplynulém období byly výrazně navýšeny dávky v sociálním systému, které zlepšují sociální situaci nízkopříjmových i jiných osob. Jedná se zejména o tyto oblasti:
- Pravidelná vysoká valorizace důchodů k 1. lednu s posílením základní výměry, tzn. solidární složky důchodu. Rekordní zvýšení důchodů od 1. ledna 2019 o více než 900 Kč.
- V nemocenském systému zavedení dvou nových dávek – otcovská poporodní péče, pečovatelská dovolená a posílení nemocenských dávek při dlouhodobé nemoci
- Zvýšení příspěvku na péči o 10 %
- Zvýšení přídavku na dítě o 300 Kč
- Umožnění zrychleného (tj. ve vyšší výši) čerpání rodičovského příspěvku
- Zvýšení příspěvku na mobilitu pro zdravotně postižené občany
- Zvýšení dávek pěstounské péče
- Počítáme také se zvýšením rodičovského příspěvku, zrušením karenční doby a zvýšením příspěvků na péči pro hendikepované ve III. a IV. stupni závislosti. Kromě toho docházelo k pravidelnému zvyšování minimální mzdy.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva