„Nadále zůstáváme čistými příjemci evropských peněz. Pololetních plus 39 miliard představuje druhé nejvyšší čisté saldo od roku 2016. Naše členství v Evropské unii tak dává jednoznačně smysl, a to nejen finančně. Uplynulých 17 let u nás evropské peníze pomáhají financovat výstavba železniční sítě, modernizace městské veřejné dopravy, dostavby a vybavení nemocnic či rekonstrukce škol. Projekty, ze kterých naši občané benefitují každý den,“ říká ministryně financí Alena Schillerová. Vývoj čisté pozice ČR odpovídá rozdílu mezi penězi, které český stát do evropské pokladny odvedl, a částkou, kterou z evropského rozpočtu získal. Přiložený graf ukazuje čisté pololetní saldo v letech 2006-2021.

Celková čistá pozice ČR se od roku 2004 blíží k jednomu bilionu korun

Celkově Česká republika od svého vstupu do EU dne 1. května 2004 zaplatila do evropského rozpočtu 709,8 mld. Kč a získala 1,64 bilionu Kč. Kladné čisté saldo ke dni 30. června 2021 tak souhrnně dosahuje částky 934,2 mld. Kč. „Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022,“ odhaduje Alena Schillerová.

Aktuální prioritou vlády je čerpání evropských peněz z Národního plánu obnovy. Česká republika v rámci něj obdrží 7,1 mld. EUR, tedy zhruba 180 mld. Kč. Evropské peníze mají pomoci s investičními projekty a přispět tím k rychlejší obnově po pandemii Covid-19. Investice budou směřovat primárně na digitální a zelenou transformaci, na podporu podnikání, vědy, výzkumu a inovací, do zdravotnictví a na rozvoj vzdělávání. „Český plán obnovy je schválen Komisí a na jednání Rady Ecofin by se měl dostat na začátku září. V rámci předfinancování můžeme ještě letos získat prvních 23,4 miliard,“ počítá Alena Schillerová.

Za letošním kladným pololetním saldem ČR vůči rozpočtu EU ve výši 38,7 mld. Kč stály i nadále především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ve výši 43,8 mld. Kč, dále pak příjmy z fondů Společné zemědělské politiky ve výši 27,7 mld. Kč.