„Díky Daňové kobře jsme od roku 2014 získali do státního rozpočtu tolik prostředků, za které bylo možné jednorázově přilepšit důchodcům o 5400 Kč, postavit 43 kilometrů dálnic nebo třeba armádě pořídit 27 moderních vrtulníků. Je moc dobře, že náš stát o tyto peníze nepřišel a v rozpočtu tak zůstal dostatek prostředků na zvyšování životní úrovně občanů i na potřebné investice,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Ministr vnitra Jan Hamáček ocenil, že tým Daňové kobry v roce 2020 nezastavila ani pandemie koronaviru. „V době, kdy všichni včetně bezpečnostních sborů museli řešit pandemii bezprecedentního rozsahu, dokázali policisté, celníci i specialisté z Finanční správy v rámci Daňové kobry uchránit státu 680 milionů. Jsem na tyto profesionály skutečně pyšný a děkuji jim,“ řekl Jan Hamáček.

Daňová kobra vznikla 11. dubna 2014, kdy tehdejší ministři financí a vnitra uzavřeli Dohodu o spolupráci, výměně informací a koordinaci. Následně byl 13. června 2014 podepsán prováděcí protokol mezi zástupci Policie České republiky, Finanční správy a Celní správy. Projekt Daňová Kobra tak mohl odstartovat.

Necelý měsíc od podpisu prováděcího protokolu Daňová Kobra poprvé zasáhla. Jednalo se o případ fiktivních obchodů s neexistujícími nanodisky, kdy mělo být požadováno vyplacení nadměrného odpočtu DPH ve výši cca 270 milionů korun. Díky efektivní metodě práce Daňové Kobry se vyplacení této částky podařilo zabránit.

Do konce roku 2014 fungovala Daňová Kobra jen na centrální úrovni, kdy mezi sebou spolupracovali specialisté tehdejšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (od 1. srpna 2016 Národní centrály proti organizovanému zločinu), Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Situace se změnila na začátku roku 2015, kdy spolu začaly spolupracovat také regionální orgány finanční a celní správy s krajskými policejními ředitelstvími. Od té doby se projekt dělí na Centrální Kobru a Regionální Kobru.

Uchráněné hodnoty v prvních letech pravidelně přesahovaly jednu miliardu korun. V rekordním roce 2016 dokonce atakovaly částku 3,4 miliardy korun. V posledních dvou letech se již naplno projevuje odklon od trestné činnosti v oblasti DPH, vystavování fiktivních faktur či podílení se na karuselových podvodech, a to právě z důvodu zúžení prostoru k páchání této kriminality díky operacím Daňové kobry, zvýšeným kontrolám finančních úřadů, nebo zavedení kontrolních hlášení. Tento trend již potvrdilo několik nezávislých autorit, například Nejvyšší státní zastupitelství či NCOZ ve svých výročních zprávách za rok 2018, nebo NKÚ ve své zprávě o daních v ČR v letech 2014-2017.

„Jako úspěšný represivní projekt má Daňová kobra také nezpochybnitelný preventivní účinek, takže většina daňových podvodníků si své úmysly rozmyslí už v zárodku,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová.

Daňová Kobra není specializovaný tým ani útvar, za které je občas mylně vydáván. Je to systém spolupráce mezi policisty, celníky a specialisty finanční správy. Právě v okamžitém sdílení informací, nejen na centrální úrovni, ale především v regionech, vzájemná důvěra a vysoké nasazení přinášejí pozitivní výsledky. Projekt si klade za cíl, aby bylo protiprávní jednání odhaleno ještě před tím, než dojde k samotnému krácení daní. A pokud už k němu dojde, Daňová kobra se zaměřuje zejména na organizátory trestné činnosti s cílem zajistit co nejvyšší výnosy z trestné činnosti.