Bez započítání mimořádných jednorázových příjmů ve výši téměř 21 mld. Kč, které inkasoval v loňském roce státní rozpočet jako závěrečné platby vztahující se k programovému období 2007 až 2013, byl schodek dokonce meziročně nižší o téměř 4 mld. Kč. V souvislosti s rozpočtem Evropské unie se v dosavadním průběhu letošního roku projevuje o téměř 10 mld. Kč (o 9,3 %) vyšší objem předfinancovaných projektů na společné programy České republiky a Evropské unie. Tyto výdaje pak mají pozitivní dopad i na meziroční nárůst investic o téměř 16 % (o 16,1 mld. Kč).

Schodek státního rozpočtu po očištění celkového vlivu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů, tj. příjmů i výdajů na tyto projekty, dosáhl ke konci listopadu výše 35,8 mld. Kč. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek schodek 17,3 mld. Kč, což znamená meziročně horší saldo o 18,5 mld. Kč. Na něj pak mají výrazný podíl investiční výdaje realizované z národních zdrojů s meziročním růstem o 12,0 mld. Kč.

Nejvýraznější vlivy na straně příjmů

Příjmy státního rozpočtu bez vlivu prostředků z EU a FM a bez započtení prostředků převedených do příjmů z tzv. privatizačního účtu meziročně vzrostly o 72,5 mld. Kč, tj. o 6,3 %.

Mezi dlouhodobě nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy byla i nadále daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (placená plátci), jejíž 12% tempo spolu s téměř 8% růstem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení zvýšily příjmy státního rozpočtu meziročně o 49,3 mld. Kč. V meziročním srovnání rostlo ještě rychleji inkaso daně z příjmů fyzických osob z přiznání (placené poplatníky), a to o 37,9 %. Výrazný meziroční růst inkasa daně z příjmů právnických osob o téměř 6 % odráží příznivé ekonomické výsledky firem a podnikatelů. Inkaso daně z přidané hodnoty, zatížené jednorázovými negativními efekty z počátku tohoto roku (nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů v důsledku efektivnější kontrolní činnosti finanční správy, jednorázové vyplacení vyšší částky nadměrného odpočtu), v posledních měsících dohánělo zmiňovaný výpadek inkasa z počátku roku. Výše inkasa daně z přidané hodnoty na měsíční bázi byla opět negativně ovlivněna nižším počtem pracovních dní. Naopak v meziročním srovnání došlo k negativnímu vývoji u inkasa daně z tabákových výrobků. Producenti tabákových výrobků se předzásobili tabákovými nálepkami v souvislosti s novým požadavkem na zajištění sledovatelnosti tabákových výrobků. Vliv na výkyvy inkasa této daně v posledních měsících roku má rovněž chování producentů tabákových výrobků před očekávaným zvýšením sazby spotřební daně.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery meziročně vzrostly o 32,9 mld. Kč, z čehož příjmy z prostředků EU a FM zvyšovaly inkaso o 11,3 mld. Kč.

Nejvýraznější vlivy na straně výdajů

Sociální dávky se vyvíjejí v souladu se schváleným rozpočtem, podobně jako výdaje na platy. Na druhou stranu byla v prvních jedenácti měsících roku předfinancována již velká část transferů, z nichž některé přechodně ovlivňují relativně vysoký meziroční růst. Například neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím byly vyplaceny z více než 99 % rozpočtu, územním samosprávným celkům bylo v běžných výdajích poskytnuto již přes 98 % rozpočtu a příspěvkovým a podobným organizacím bylo vyplaceno přes 95 % neinvestičního rozpočtu. Do rozpočtu Evropské unie bylo letos odvedeno již téměř 96 % plánované částky, tedy meziročně o 7,4 mld. Kč více. U těchto výdajových položek lze v posledním měsíci roku očekávat výrazné zpomalení jejich realizace. Na konci listopadu rostly celkové výdaje již o 0,3 p. b. pomaleji, než předpokládá výše výdajů daná rozpočtem po změnách.

Realizace investic na úrovni téměř 87 % rozpočtu po změnách nasvědčuje tomu, že se objem těchto výdajů na konci roku bude blížit výši dané rozpočtem po změnách.

Příjmy státního rozpočtu – podrobný komentář

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení dosáhlo 1 178,4 mld. Kč a meziročně vzrostlo o 68,9 mld. Kč, tj. o 6,2 %.

Celkové inkaso DPH ve výši 265,8 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 9,9 mld. Kč, což znamenalo meziroční růst o 3,9 %. Inkaso za leden až listopad bylo v některých měsících tlumeno jednorázovými vlivy jako nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů oproti stejnému období minulého roku, což je důsledkem efektivnějšího zacílení kontrolní činnosti finanční správy, jednorázové vyplacení vyšší částky nadměrného odpočtu DPH a mimořádná platba v říjnu 2018. Výše inkasa DPH na měsíční bázi byla opět negativně ovlivněna nižším počtem pracovních dní. Mírně negativní dopad na inkaso má také zavedení nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu, které je účinné od února 2019.

V letošním roce není inkaso této daně ovlivněno změnou rozpočtového určení daní. Celoroční plánovaný růst inkasa DPH proti skutečnosti roku 2018 ve výši 6,8 % vychází hlavně z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení. V rozpočtu se počítá se spuštěním 3. a 4. etapy elektronické evidence tržeb a se souvisejícím pozitivním efektem na příjmy státního rozpočtu v odhadované výši 0,7 mld. Kč. Současně rozpočet počítá s negativním dopadem přesunu části některých služeb, jako např. úprava a rozvod vody, stravovacích služeb a dalších, do nižší 10% sazby DPH v odhadované výši 1 mld. Kč. U těchto opatření byl však ukončen legislativní proces až nyní a opatření proto budou účinná až od května r. 2020.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 144,4 mld. Kč, což bylo o 0,5 mld. Kč, tj. o 0,3 %, více než na konci listopadu 2018.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 76,2 mld. Kč při meziročním růstu o 2,1 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2018 o 2,4 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje, který je doprovázen rostoucími přepravními výkony i vyšší spotřebou pohonných hmot související s rostoucími příjmy domácností. Celkový růst inkasa však nadále ovlivňuje vratka za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu zavedená v roce 2017 a v následujících letech dále novelizovaná. Vzhledem k poslední legislativní změně, která prodlužuje zdaňovací období z kalendářního měsíce na kalendářní čtvrtletí, případně kalendářní rok, bude část této daně vracena až v roce 2020. V rozpočtu je tato změna zohledněna.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 51,3 mld. Kč, což bylo meziročně o 1,6 mld. Kč, tj. o 3,1 % méně. Nicméně proti skutečnosti roku 2018 počítá rozpočet s poklesem inkasa této daně o 4,6 %. Výpadek inkasa z počátku roku, který byl způsoben zavedením nového typu značení tabákových výrobků, kdy se plátci daně předzásobili staršími tabákovými nálepkami v průběhu konce roku 2018, byl již plně vykompenzován. Od července se v měsíčním inkasu začal projevovat další efekt předzásobení se výrobci a dovozci tabákovými nálepkami, tentokrát z důvodu povinnosti zajištění sledovatelnosti tabákových výrobků (Track and Trace), neboť na výrobky vyrobené před 20. květnem se tato povinnost ještě nevztahovala. Dalším faktorem, který zapříčiňuje těžko predikovatelné výkyvy inkasa, je očekávané zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků a s tím související reakce obchodních strategií jednotlivých producentů. V roce 2019 nebyly navyšovány sazby této daně; s účinností od 1. dubna 2019 je však nově zavedena spotřební daň na zahřívané tabákové výrobky.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 13,7 mld. Kč, tj. o 12,0 %, zatím dosáhlo 127,8 mld. Kč. Plánovaný meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2018 je odrazem jak pokračujícího vysokého růstu platů a mezd ve veřejném i v soukromém sektoru, zvýšením minimální a zaručených mezd, tak i vysoké úrovně zaměstnanosti. Pozitivně se na inkasu projevuje i zavedení elektronické evidence tržeb.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (dříve z přiznání) dosáhlo 5,2 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 1,4 mld. Kč, tj. o 37,9 %. Na plánovaný růst inkasa této daně proti skutečnosti roku 2018 má pozitivní vliv ekonomický růst a již i celoroční dopad zavedení první a druhé fáze elektronické evidence tržeb. Naopak negativní vliv na celoroční inkaso očekává ministerstvo financí z důvodu snížení limitu pro výdajové paušály a současného navrácení možnosti uplatnění vybraných slev na dani u poplatníků uplatňujících paušální výdaje. Negativně ovlivní inkaso v roce 2019 nově také zvýšení daňového zvýhodnění na první děti ve výši 0,4 mld. Kč.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou dosáhlo 12,6 mld. Kč, což bylo o 1,3 mld. Kč, tj. o 11,4 %, více než na konci listopadu 2018. V letošním roce nemají na inkaso této daně vliv žádné výraznější legislativní úpravy.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 11 měsíců roku 99,0 mld. Kč, tj. 79,5 % rozpočtu. Inkaso této daně meziročně vzrostlo o 5,5 mld. Kč, tj. o 5,9 %, což odpovídá i růstu plánovaného ve schváleném rozpočtu. Inkaso je meziročně pozitivně ovlivněno ekonomickým růstem a dopadem zavedení elektronické evidence.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které zatím při meziročním růstu o 1,1 % dosáhlo 12,7 mld. Kč, počítá rozpočet s poklesem proti inkasu roku 2018 o 9,8 %. Inkaso mělo být meziročně ovlivněno předpokládanou pozvolnou stagnací realitního trhu.

U příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 35,6 mld. Kč, tj. o 7,6 %, dosáhly 500,4 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 8,4 % proti skutečnosti 2018 (v prosinci lze tradičně očekávat vyšší než alikvotní inkaso). Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2019 o 8,3 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i výrazný růst pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 173,1 mld. Kč (meziroční růst o 32,9 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 112,4 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2018 vyšší o 11,3 mld. Kč i přes to, že v 11 měsících roku 2018 získal státní rozpočet 20,8 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007–2013. Bez těchto prostředků by příjmy z EU dosáhly výrazného růstu, který odpovídá vyšší schopnosti realizace společných programů EU a ČR, se kterou souvisí i následná refundace prostředků z rozpočtu EU. Růstově působí i březnový převod 18 mld. Kč z tzv. privatizačního účtu do příjmů kapitoly VPS, který byl v roce 2018 nulový.

Výdaje státního rozpočtu – podrobný komentář

Celkové výdaje v objemu 1 390,1 mld. Kč byly o 118,8 mld. Kč, tj. o 9,3 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2018 rozpočet předpokládá jejich růst o 9,6 %. Meziroční růst ovlivnily zejména sociální dávky vyšší o 41,5 mld. Kč (zejména vliv vyšších výdajů na důchody), neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně vyšší o 25,3 mld. Kč (zejména vliv vyšších výdajů na platy v regionálním školství), neinvestiční transfery státním fondům vyšší o 8,8 mld. Kč, výdaje na platy na úrovni organizačních složek státu vyšší o 8,3 mld. Kč a odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU vyšší o 7,4 mld. Kč (vliv žádosti Evropské komise z průběhu 1. čtvrtletí o zaslání vyšší než alikvotní části rozpočtovaného objemu). Meziročně o 16,1 mld. Kč vzrostly i kapitálové výdaje. Výdaje na financování společných programů EU/FM a ČR (vč. SZP) zatím dosáhly 128,0 mld. Kč, což bylo o 10,8 mld. Kč (o 9,3 %) více než na konci listopadu 2018.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 601,9 mld. Kč, což je o 8,1 % více než skutečnost dosažená v roce 2018 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 8,9 %). K 30.11.2019 bylo na sociální dávky vyplaceno 550,8 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 41,5 mld. Kč, tj. o 8,2 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 34,7 mld. Kč, tj. o 8,8 %. Výdaje na důchody v roce 2019 rostou i díky zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy a také procentní výměry důchodů o 1000 Kč u příjemců důchodů starších 85 let. Na růstu sociálních dávek se podílí i dávky nemocenského pojištění meziročně vyšší o 4,5 mld. Kč či příspěvek na péči vyšší o 3,3 mld. Kč.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 181,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 25,3 mld. Kč. Na jejich výši i růstu se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 134,2 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na celý rok ve výši 127,4 mld. Kč (v listopadu 2018 to bylo 109,8 mld. Kč) a o zálohy soukromému školství ve výši 6,8 mld. Kč (v listopadu 2018 to bylo 5,9 mld. Kč). Mimo to byla již v průběhu ledna převedena z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1,1 mld. Kč, která směřovala na rozvojový program „Částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů v odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin v roce 2019“. S platností od 1.1.2019 se v meziročním nárůstu promítá navýšení objemu prostředků na platy v regionálním školství, a to o 15 % u pedagogických pracovníků a o 10 % u nepedagogických pracovníků.

Transfery podle zákona o sociálních službách, které jsou z velké části převáděny do rozpočtů územních samosprávných celků, zatím dosáhly 16,8 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o téměř 2 mld. Kč.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 65,9 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 3,2 mld. Kč, tj. o 5,1 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2018 o 7,3 % vychází zejména ze zvýšení měsíčních plateb za státního pojištěnce od 1.1.2019.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 118,3 mld. Kč, což bylo o 16,1 mld. Kč, tj. o 15,8 %, více než ve stejném období minulého roku. Velkou část (62,9 mld. Kč) tvořily investice realizované prostřednictvím společných programů EU a ČR s meziročním růstem o 4,0 mld. Kč, tj. o 6,8 %. Investice realizované výhradně z národních prostředků vzrostly ještě výrazněji, a to o 11,9 mld. Kč, tj. o 27,3 %. Na objemu i růstu investic se nejvíce podílely prostředky převedené Státnímu fondu dopravní infrastruktury a určené zejména na financování výstavby, modernizace a oprav silnic a dálnic a železničních drah.

Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2018 o 5,8 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Je tvořen prostředky ve výši 75,8 mld. Kč, které mají financovat národní investice a prostředky ve výši 46,5 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Navíc nad rámec rozpočtu mohou organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, jejichž stav na začátku roku 2019 byl 70,5 mld. Kč (na konci listopadu bylo z této částky realizováno 31,4 mld. Kč).

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu 2019 schodkem ve výši 38,6 mld. Kč, což proti stejnému období roku 2018 znamenalo horší výsledek o 17,0 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové tak výdajové straně to představuje výsledek meziročně horší o 18,5 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném listopadu skončilo schodkem 19,1 mld. Kč (v listopadu 2018 schodkem ve výši 27,3 mld. Kč), když příjmy dosáhly 130,4 mld. Kč (v listopadu 2018 to bylo 116,9 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 149,5 mld. Kč (v listopadu 2018 to bylo 144,2 mld. Kč). Na meziroční růst příjmů v samotném listopadu o 13,6 mld. Kč měly největší vliv příjmy z EU vyšší o 9,9 mld. Kč. Na růstu výdajů v samotném listopadu o 5,3 mld. Kč se nejvíce podílely sociální dávky vyšší o 3,7 mld. Kč a záloha na platy v regionálním školství vyšší o 2,6 mld. Kč.

Podrobnější výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až listopad 2019 jsou patrny z tabulkové přílohy.