Ministerstvo financí: Plnění státního rozpočtu ČR za leden až září 2019

Meziročně horší výsledek o 37,8 mld. Kč (na konci září 2018 byl vykázán přebytek 16,8 mld. Kč) je negativně ovlivněn prostředky z Evropské unie (EU) a finančních mechanismů (FM). V prvních měsících loňského roku totiž inkasoval státní rozpočet mimořádně prostředky ve výši téměř 21 mld. Kč, a to ve formě závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007–2013. Navíc se v letošním roce projevuje o 18,2 mld. Kč (o 28,1 %) vyšší objem předfinancovaných projektů na společné programy České republiky a Evropské unie. Tyto výdaje pak mají pozitivní dopad i na meziroční nárůst investic o téměř 40 % (o 24,1 mld. Kč).

Přestože za sebou máme teprve 3/4 roku, územním samosprávným celkům a příspěvkovým organizacím bylo vyplaceno už přes 82 % rozpočtu, neziskovým organizacím 87 % rozpočtu. Do rozpočtu EU bylo letos odvedeno už 85 % plánované částky. U těchto transferů lze tedy v poslední třetině roku očekávat zpomalení jejich realizace.

Schodek státního rozpočtu ke konci září po očištění vlivu prostředků z EU a FM dosáhl výše 19,0 mld. Kč. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek schodek ve výši 4,8 mld. Kč, meziročně je tak saldo horší o 14,2 mld. Kč. Na tom se výrazně podílí investiční výdaje vyplacené z národních zdrojů s meziročním růstem o téměř 12 mld. Kč.

Nejvýraznější vlivy na straně příjmů

Příjmy státního rozpočtu bez vlivu prostředků z EU a FM a bez započtení privatizačních prostředků (18 mld. Kč) meziročně vzrostly o 66,3 mld. Kč, tj. o 7,1 %.

Mezi dlouhodobě nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy byla opět daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (placená plátci), jejíž 12,5% tempo spolu s 7,9% růstem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení zvýšily příjmy státního rozpočtu meziročně o 41,5 mld. Kč. V meziročním srovnání rostlo ještě rychleji inkaso daně z příjmů fyzických osob z přiznání (placené poplatníky), a to o 48,7 %. Výrazný meziroční růst inkasa daně z příjmů právnických osob o 9,0 % odráží příznivé ekonomické výsledky firem a podnikatelů. Inkaso daně z přidané hodnoty, zatížené jednorázovými negativními efekty z počátku tohoto roku (nižší počet pracovních dní ovlivňující zejména inkaso daně ze služeb, vrácení nadměrných odpočtů z minulého roku, stejně jako obecně nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů v důsledku efektivnější kontrolní činnosti finanční správy) v posledních měsících dohánělo zmiňovaný výpadek inkasa z počátku roku, a to i přesto, že inkaso daně z přidané hodnoty bylo na měsíční bázi opět negativně ovlivněno nižším počtem pracovních dní. Naopak v meziročním srovnání došlo k negativnímu vývoji u inkasa daně z tabákových výrobků. Producenti tabákových výrobků se předzásobili tabákovými nálepkami v souvislosti s novým požadavkem na zajištění sledovatelnosti tabákových výrobků.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery byly meziročně vyšší o 17,9 mld. Kč, z čehož ovšem příjmy z prostředků EU a FM snižovaly inkaso o 5,3 mld. Kč.

Nejvýraznější vlivy na straně výdajů

Sociální dávky se vyvíjejí v souladu se schváleným rozpočtem, podobně jako výdaje na platy. Na druhou stranu byla v prvních devíti měsících roku předfinancována již velká část transferů, z nichž některé přechodně ovlivňují i relativně vysoký meziroční růst. Například neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím byly vyplaceny z 87 % rozpočtu. Územním samosprávným celkům a příspěvkovým a podobným organizacím bylo vyplaceno přes 82 % neinvestičního rozpočtu. Do rozpočtu Evropské unie bylo letos odvedeno již 85,0 % plánované částky, tedy meziročně o 8,7 mld. Kč více. U těchto transferů lze v poslední čtvrtině roku očekávat zpomalení jejich realizace.

Z kapitálových transferů převedl státní rozpočet od ledna do konce září přes 90 % plánovaných investičních transferů podnikatelským subjektům, více než 88 % rozpočtu transferů územním samosprávným celkům a téměř 86 % rozpočtu transferů příspěvkovým a podobným organizacím. Vyšší čerpání kapitálových výdajů u vlastních investic státního rozpočtu a státních fondů je plánováno v poslední čtvrtině roku.

Příjmy státního rozpočtu – podrobný komentář

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení dosáhlo 968,2 mld. Kč a meziročně vzrostlo o 61,2 mld. Kč, tj. o 6,7 %.

Celkové inkaso DPH ve výši 207,7 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 9,3 mld. Kč, což znamenalo meziroční růst o 4,7 %. Inkaso za prvních devět měsíců tohoto roku tlumil vývoj inkasa DPH v lednu, únoru, červenci a září, kde se projevily jednorázové faktory jako nižší počet pracovních dnů (dopad na inkaso DPH zejména u služeb), nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů oproti stejnému období minulého roku, což je důsledkem efektivnějšího zacílení kontrolní činnosti finanční správy a jednorázové vyplacení vyšší částky nadměrného odpočtu DPH. Samotná výše inkasa DPH za měsíc září byla opět negativně ovlivněna nižším počtem pracovních dnů. Mírně negativní dopad na inkaso má také zavedení nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu, které je účinné od února 2019.

V letošním roce není inkaso této daně ovlivněno změnou rozpočtového určení daní. Celoroční plánovaný růst inkasa DPH proti skutečnosti roku 2018 ve výši 6,8 % vychází hlavně z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení. V rozpočtu se počítá se spuštěním 3. a 4. etapy elektronické evidence tržeb a se souvisejícím pozitivním efektem na příjmy státního rozpočtu v odhadované výši 0,7 mld. Kč. Současně se také počítá s negativním dopadem přesunu části některých služeb jako např. úprava a rozvod vody, stravovacích služeb a dalších do nižší 10 % sazby DPH v odhadované výši 1 mld. Kč. Tyto návrhy jsou stále v legislativním procesu.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 114,9 mld. Kč, což bylo o 0,4 mld. Kč, tj. o 0,4 %, méně než na konci září 2018.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 61,5 mld. Kč při meziročním růstu o 1,6 mld. Kč, tj. o 2,6 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2018 o 2,4 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje, který je doprovázen rostoucími přepravními výkony i vyšší spotřebou pohonných hmot související s rostoucími příjmy domácností. Celkový růst inkasa však nadále ovlivňuje vratka za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu zavedená v roce 2017 a v následujících letech dále novelizovaná. Vzhledem k poslední legislativní změně, která prodlužuje zdaňovací období z kalendářního měsíce na kalendářní čtvrtletí, případně kalendářní rok, bude část této daně vracena až v roce 2020. V rozpočtu je tato změna zohledněna.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 39,7 mld. Kč, což bylo meziročně o 2,1 mld. Kč, tj. o 4,9 % méně. Výpadek inkasa z počátku roku, který byl způsoben zavedením nového typu značení tabákových výrobků, kdy se plátci daně předzásobili staršími tabákovými nálepkami v průběhu konce roku 2018, byl již plně vykompenzován. Od července se v měsíčním inkasu začal projevovat další efekt předzásobení se výrobci a dovozci tabákovými nálepkami, tentokrát z důvodu povinnosti zajištění sledovatelnosti tabákových výrobků (Track and Trace), neboť na výrobky vyrobené před 20. květnem se tato povinnost ještě nevztahovala. Opět předpokládáme, že se jedná pouze o dočasný stav, který bude do konce roku vykompenzován a plánovaného inkasa bude dosaženo. Proti skutečnosti roku 2018 počítá rozpočet s poklesem inkasa této daně o 4,6 %. Pro rok 2019 není plánováno navyšování sazeb této daně, s účinností od 1. dubna 2019 je však nově zavedena spotřební daň na zahřívané tabákové výrobky.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 11,5 mld. Kč, tj. o 12,5 %, zatím dosáhlo 103,7 mld. Kč. Plánovaný meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2018 je odrazem jak pokračujícího vysokého růstu platů a mezd ve veřejném i v soukromém sektoru, zvýšením minimální mzdy, tak i vysoké úrovně zaměstnanosti. Pozitivně se na inkasu projevuje i zavedení elektronické evidence tržeb.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (dříve z přiznání) dosáhlo 4,6 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 1,5 mld. Kč, tj. o 48,7 %. Na plánovaný růst inkasa této daně proti skutečnosti roku 2018 má pozitivní vliv ekonomický růst a již i celoroční dopad zavedení první a druhé fáze elektronické evidence tržeb. Naopak negativní vliv na celoroční inkaso očekáváme z důvodu snížení limitu pro výdajové paušály a současného navrácení možnosti uplatnění vybraných slev na dani u poplatníků uplatňujících paušální výdaje. Negativně ovlivní inkaso v roce 2019 nově také zvýšení daňového zvýhodnění na první děti ve výši 0,4 mld. Kč.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou dosáhlo 10,5 mld. Kč, což bylo o 1,2 mld. Kč, tj. o 12,7 %, více než na konci září 2018. V letošním roce nebudou mít na inkaso této daně vliv žádné výraznější legislativní úpravy.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 9 měsíců roku 98,2 mld. Kč, tj. 79,0 % rozpočtu. Inkaso této daně meziročně vzrostlo o 8,1 mld. Kč, tj. o 9,0 %. V roce 2019 je rozpočet této daně o 5,9 % vyšší než inkaso roku 2018. V průběhu září se do inkasa pozitivně promítla splatnost čtvrtletní zálohy na daň. V samotném září činil příjem státního rozpočtu z DPPO 27,8 mld. Kč, což bylo o 6,1 mld. Kč více než ve stejném období roku 2018. Inkaso je meziročně pozitivně ovlivněno ekonomickým růstem a dopadem zavedení elektronické evidence.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které zatím při meziročním růstu o 2,1 % dosáhlo 10,2 mld. Kč, počítá rozpočet s poklesem proti inkasu roku 2018 o 9,8 %. Inkaso by mělo být meziročně ovlivněno předpokládanou pozvolnou stagnací realitního trhu.

U příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 30,1 mld. Kč, tj. o 7,9 %, dosáhly 410,0 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 8,4 % proti skutečnosti 2018. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2019 o 8,3 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i výrazný růst pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 135,1 mld. Kč (meziroční růst o 17,9 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 81,3 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2018 nižší o 5,3 mld. Kč. Meziroční pokles souvisel se skutečností, že v prvních měsících roku 2018 získal státní rozpočet 20,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007–2013. Bez těchto prostředků by příjmy z EU dosáhly poměrně výrazného růstu, který odpovídá vyšší schopnosti realizace společných programů EU a ČR, se kterou souvisí i následná refundace prostředků z rozpočtu EU. Růstově působí především březnový převod 18 mld. Kč z tzv. privatizačního účtu do příjmů kapitoly VPS, který byl v roce 2018 nulový.

Výdaje státního rozpočtu – podrobný komentář

Celkové výdaje v objemu 1 124,2 mld. Kč byly o 116,8 mld. Kč, tj. o 11,6 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2018 rozpočet předpokládá jejich růst o 9,2 %. Meziroční růst ovlivnily zejména sociální dávky vyšší o 33,5 mld. Kč, neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní rozpočtům vyšší o 21,6 mld. Kč (zejména vliv vyšších výdajů na platy v regionálním školství), odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU vyšší o 8,7 mld. Kč (Evropská komise požádala ČR v průběhu 1. čtvrtletí na rozdíl od minulého roku o zaslání 4,7/12 rozpočtované částky) a neinvestiční transfery státním fondům vyšší o 8,6 mld. Kč. Meziročně o 24,1 mld. Kč vzrostly i kapitálové výdaje. Výdaje na financování společných programů EU/FM a ČR (vč. SZP) zatím dosáhly 94,3 mld. Kč, což bylo o 20,0 mld. Kč více než na konci září 2018.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 601,9 mld. Kč, což je o 8,1 % více než skutečnost dosažená v roce 2018 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 8,9 %). K 30. 9. 2019 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 448,9 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 33,5 mld. Kč, tj. o 8,1 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 28,1 mld. Kč, tj. o 8,7 %. Výdaje na důchody v roce 2019 rostou i díky zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy a také procentní výměry důchodů o 1000 Kč u příjemců důchodů starších 85 let.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 151,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 21,6 mld. Kč. Na jejich výši i růstu se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 111,2 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na deset měsíců roku ve výši 106,2 mld. Kč (v září 2018 to bylo 91,2 mld. Kč) a o tři čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 5,0 mld. Kč (v září 2018 to bylo 4,4 mld. Kč). Mimo to byla již v průběhu ledna převedena z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1,1 mld. Kč, která směřovala na rozvojový program „Částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů v odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin v roce 2019“. S platností od 1. 1. 2019 se v meziročním nárůstu promítá navýšení objemu prostředků na platy v regionálním školství, a to o 15 % u pedagogických pracovníků a o 10 % u nepedagogických pracovníků.

Transfery podle zákona o sociálních službách, které jsou z velké části převáděny do rozpočtů územních samosprávných celků, zatím dosáhly 16,8 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 1,9 mld. Kč.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 53,9 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 2,6 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2018 o 7,3 % vychází zejména ze zvýšení měsíčních plateb za státního pojištěnce od 1. 1. 2019.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 85,0 mld. Kč, což bylo o 24,1 mld. Kč, tj. o 39,6 %, více než ve stejném období minulého roku. Velkou část (50,5 mld. Kč) tvořily investice realizované prostřednictvím společných programů EU a ČR s meziročním růstem o 12,7 mld. Kč, tj. o 33,7 %. Investice realizované výhradně z národních prostředků také výrazně vzrostly, a to o 11,4 mld. Kč, tj. o 49,2 %.

Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2018 o 5,8 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Je tvořen prostředky ve výši 75,8 mld. Kč, které mají financovat národní investice a prostředky ve výši 46,5 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Navíc nad rámec rozpočtu mohou organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, jejichž stav na začátku roku 2019 byl 70,5 mld. Kč (na konci září bylo z této částky realizováno 27,3 mld. Kč).

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září 2019 schodkem ve výši 21,0 mld. Kč, což proti stejnému období roku 2018 znamenalo horší výsledek o 37,8 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové tak výdajové straně to představuje výsledek meziročně horší o 14,2 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném září skončilo schodkem 5,6 mld. Kč (v září 2018 přebytkem ve výši 2,0 mld. Kč), když příjmy dosáhly 133,5 mld. Kč (v září 2018 to bylo 123,6 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 139,1 mld. Kč (v září 2018 to bylo 121,6 mld. Kč). Na meziroční růst příjmů v samotném září o 9,9 mld. Kč mělo největší vliv inkaso DPPO vyšší o 6,1 mld. Kč. Na růstu výdajů v samotném září o 17,5 mld. Kč se nejvíce podílely investiční transfery SFDI vyšší o 3,8 mld. Kč, výdaje na obsluhu státního dluhu vyšší o 4,2 mld. Kč a sociální dávky vyšší o 3,4 mld. Kč.