Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo přebytkem ve výši 5,0 mld. Kč. Ve stejném období roku 2017 by takto očištěný výsledek představoval přebytek ve výši 2,9 mld. Kč.

Příjmy státního rozpočtu

Výše celkových příjmů byla pozitivně ovlivněna i daňovými příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které při meziročním růstu o 8,4 mld. Kč, tj. o 9,1 %, zatím dosáhly 100,5 mld. Kč.

Inkaso DPH ve výši 31,5 mld. Kč je meziročně vyšší o 2,3 mld. Kč, tj. o 8,0 %. Od 1. 1. 2018 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH z 69,68 % na 67,5 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 9,1 mld. Kč). Objektivnější meziroční srovnání tak podává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, kde bylo dosaženo meziročního růstu o 4,9 mld. Kč, tj. o 11,8 %. Meziroční růst lednového inkasa DPH byl téměř dvojnásobný oproti odhadovanému meziročnímu růstu výdajů na spotřebu vlády a domácností, což indikuje pozitivní dodatečný efekt ze zavedení elektronické evidence tržeb vyplývající z toho, že v prvních měsících roku 2017 nebyla elektronická evidence tržeb ještě účinná pro druhou etapu (maloobchod, velkoobchod). Celoroční plánovaný růst celostátního inkasa DPH proti skutečnosti roku 2017 ve výši 9,0 % vychází z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky doprovázeného růstem platů jak ve veřejném tak soukromém sektoru a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení. Lednové inkaso je pozitivně ovlivněno i vysokými nákupy v předvánočním období.

Negativně se do výběru DPH projeví v roce 2018 celoroční dopad přesunu novin a časopisů do druhé snížené sazby, který způsobí snížení inkasa o 0,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů. Negativní vliv bude mít také změna režimu DPH u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, kterým nově vznikl nárok na odpočet.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 13,4 mld. Kč, což je o 0,9 mld. Kč, tj. o 7,1 %, více než v lednu 2017.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 6,7 mld. Kč při meziročním zvýšení o 0,4 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2017 o 1,3 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje. Proti výraznějšímu růstu působí opatření zavádějící vrácení daně za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu, které se pro rok 2018 promítne již v plné výši.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 5,0 mld. Kč, což je meziročně o 0,8 mld. Kč, tj. o 19,9 %, více. V rozpočtu této daně na rok 2018 se promítlo zvýšení sazeb z tabákových výrobků od 1. 1. 2018, nicméně tento efekt by měl být tlumen dopadem tzv. protikuřáckého zákona, jehož očekávaným efektem je snížení spotřeby tabákových výrobků. Tento zákon je účinný od června roku 2017 a plně se jeho důsledek promítne až v roce 2018.

Inkaso daně placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 1,3 mld. Kč, tj. o 13,8 %, zatím dosáhlo 11,1 mld. Kč. Meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2017 je odrazem pokračujícího vysokého růstu mezd jak ve veřejném tak i v soukromém sektoru. Naopak negativní dopad na výši inkasa budou mít v průběhu roku 2018 legislativní úpravy navyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě, které se projeví zpětně až při celoročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce. Předpokládaný negativní dopad na inkaso státního rozpočtu ve výši 1,1 mld. Kč bude mít také nové zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě s účinností od 1. ledna 2018.

Inkaso daně placené poplatníky (dříve z přiznání) ve výši 0,2 mld. Kč souvisí, stejně jako v minulém roce, s platebním kalendářem, kdy většina příjmů z této daně je placena na konci prvního kalendářního čtvrtletí. Na plánovaný růst inkasa této daně proti skutečnosti roku 2017 o 10,9 % bude mít v průběhu roku 2018 pozitivní vliv hlavně zavedení elektronické evidence tržeb. Naopak negativní dopad lze předpokládat například z titulu navrácení možnosti uplatnit slevu na druhého z manželů a daňového zvýhodnění na děti v případě uplatnění paušálních výdajů při jejich současném zastropování s očekávaným dopadem ve výši -1,4 mld. Kč. Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 bude mít v roce 2018 ještě dodatečný negativní dopad ve výši 0,3 mld. Kč.

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním poklesu o 0,1 % dosáhlo 1,2 mld. Kč, nebudou mít v letošním roce vliv žádné výraznější legislativní úpravy.

Inkaso daní z příjmů právnických osob, které zatím při meziročním růstu o 0,3 mld. Kč dosáhlo 1,1 mld. Kč, je výrazně ovlivněno platebním kalendářem, kdy zálohy daně platí právnické osoby až v polovině 3. měsíce příslušného čtvrtletí. V roce 2018 je rozpočet této daně o 2,8 % vyšší než inkaso roku 2017. Inkaso bude později v průběhu roku meziročně pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence tržeb.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které zatím dosáhlo 1,2 mld. Kč, se v roce 2018 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. Na vývoj inkasa by tak mohla mít vliv pouze předpokládaná mírná stagnace realitního trhu.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 3,2 mld. Kč, tj. o 8,8 %, dosáhly 39,9 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 6,6 % proti skutečnosti 2017. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2018 o 6,8 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 31,6 mld. Kč (meziroční růst o 17,6 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 26,9 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2017 vyšší o 17,0 mld. Kč. Na jejich výši mělo výrazný vliv inkaso 17,1 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 105,7 mld. Kč čerpané ke konci ledna 2018 byly o 8,6 mld. Kč, tj. o 8,9 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2017 rozpočet předpokládá jejich růst o 6,6 %. Relativně vysoký meziroční růst ovlivnily zejména transfery obcím a krajům podle zákona o sociálních službách vyšší o 3,3 mld. Kč, dotace na přímé náklady základních a středních škol vyšší o 2,7 mld. Kč a také transfery SZIF vyšší o 2,1 mld. Kč. Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) zatím dosáhly 6,0 mld. Kč, což je o 2,2 mld. Kč více než v lednu 2017.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 557,9 mld. Kč, což je o 5,3 % více než skutečnost dosažená v roce 2017 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,6 %). K 31. 1 .2018 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 45,8 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 1,6 mld. Kč, tj. o 3,5 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 1,6 mld. Kč, tj. o 4,8 %. Výdaje na důchody v roce 2018 porostou i díky zvýšení základní výměry důchodu o 150 Kč a procentní výměry o 3,5 % (tj. v průměru o 475 Kč měsíčně).

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 29,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,4 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 19,5 mld. Kč. Šlo o zálohu regionálnímu školství na první dva měsíce roku ve výši 18,0 mld. Kč (v lednu 2017 to bylo 15,5 mld. Kč) a čtvrtletní zálohu soukromému školství ve výši 1,4 mld. Kč (v lednu 2017 to bylo 1,3 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům od 1. července 2017 o 9,4 %. S platností od 1. listopadu 2017 došlo k navýšení tarifních platů také pedagogickým pracovníkům o 15 % a znovu nepedagogickým pracovníkům o 10 %.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 5,7 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 0,2 mld. Kč, tj. o 4,1 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2017 o 7,0 % vychází zejména ze zvýšení plateb z 920 Kč na 969 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1. 1. 2018.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 1,0 mld. Kč, což je o 0,2 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2017 o 8,4 mld. Kč, tj. o 10,2 %. Je tvořen prostředky ve výši 36,2 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Zbývajících 54,0 mld. Kč představuje prostředky, které mají být čerpány výhradně z národních zdrojů. Navíc nad rámec rozpočtu budou moci organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let (odhadovaný stav na začátku roku 2018 je necelých 100 mld. Kč).

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci ledna 2018 přebytkem ve výši 26,5 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2017 přebytek vyšší o 17,4 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové tak výdajové straně by výsledek znamenal meziročně lepší výsledek o 2,1 mld. Kč.