„V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali zrušit EET, protože přináší zbytečnou administrativu podnikatelům, které souhrnně provoz a aktualizace pokladních zařízení stojí každoročně zhruba 1,5 miliardy korun. Když si k tomu přidáte celkový náklad na straně státu za zhruba půl miliardy korun ročně, nevidím žádný důvod v EET pokračovat. Tím spíše, že ze zákona smí evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina. Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Ze závěrečné zprávy Ministerstva financí hodnotící dopady této regulace vyplývá, že zbavením podnikatelů této povinnosti poklesne jejich administrativní zátěž a odpadnou jim náklady s EET spojené, zejména na pokladní zařízení a jeho aktualizaci či na internetové připojení. Při předpokladu minimálního ročního nákladu ve výši cca 3 000 Kč a celkového počtu 500 tisíc podnikatelů přijímajících hotovostní tržby a zapojených do EET po rozšíření o třetí a čtvrtou vlnu by se jednalo o souhrnnou úsporu podnikatelům ve výši cca 1,5 mld. Kč ročně.

Pokud jde o celkové provozní náklady na systém EET na straně státu, ze závěrečné zprávy MF vyplývá, že v letech 2017-2020 činily tyto náklady MF, Finanční správy a Celní správy zhruba 2,17 mld. Kč. Zrušení evidence tržeb naopak nebude znamenat dodatečný výdaj pro státní rozpočet.

Primárním úkolem evidence tržeb je navíc z rozhodnutí Ústavního soudu zaznamenávání údajů o hotovostních tržbách, přičemž v posledních letech i v důsledku covidové pandemie došlo k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. Pro představu v roce 2017 činil podíl bezhotovostních plateb 20 %, za rok 2021 je tento podíl odhadován na 60 % a v roce 2025 by měl činit až 80 %. Tento nárůst je právě na úkor hotovostních tržeb, což výrazně oslabuje význam EET, neboť snižuje množství transakcí, na které evidence tržeb cílí. Digitální formy obchodu přitom nepřipouští takový prostor pro potenciální obcházení daňové povinnosti.

Poslaneckou sněmovnou schválený návrh přitom nepočítá s dalším provozováním systému EET na straně Finanční správy ani pro dobrovolně evidující podnikatele, a to zejména z důvodu významné úspory na straně státu. Aktuálně přitom stále dobrovolně eviduje okolo 53 tisíc podnikatelů, tedy zhruba čtvrtina z původního celkového počtu 200 tisíc povinně evidujících subjektů.

V souvislosti se zrušením EET přirozeně dochází také ke snížení celkového počtu funkčních míst ve Finanční správě. Ke zrušení prvních 100 míst došlo od 1. července 2022, přičemž dotčení úředníci se mohou rozhodnout setrvat v úřadu a přihlásit se na jiné místo uvolněné například přirozenou fluktuací.