Půjčky poskytované obcemi, např. z fondu rozvoje bydlení, tak byly dosud vyňaty z právní úpravy spotřebitelského úvěru na základě výjimky podle § 2 písm. a) předchozího zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Nový zákon obsahuje obdobné výjimky v § 5 odst. 1 písm. d) (úvěry jiné než na bydlení) a v § 5 odst. 2 (úvěry na bydlení).

Jednou z podmínek určujících použití těchto ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je podmínka, že úvěry jsou poskytovány na základě právního předpisu. Protože výklad toho, o jaký právní předpis se v případě poskytování spotřebitelského úvěru obcemi jedná a zda jím může být obecně závazná vyhláška obce, nebyl jednotný, došlo pro nalezení jednotného názoru k několika schůzkám mezi Ministerstvem financí, Ministerstvem vnitra, Svazem měst a obcí a Českou národní bankou.

Na společné schůzce konané dne 6. 4. 2017 se zástupci všech stran shodli na společném výkladu, podle něhož nic nebrání tomu, aby právním předpisem zmiňovaným v § 5 odst. 1 písm. d) a § 5 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, byl v případě poskytování spotřebitelského úvěru obcemi zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), a to zejména s ohledem na jeho § 2 odst. 2 a § 35. Dle právního názoru Ministerstva vnitra jakožto dozorového orgánu nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí nelze problematiku poskytování spotřebitelských úvěrů upravovat formou obecně závazné vyhlášky. Ministerstvo financí uvedený právní názor Ministerstva vnitra respektuje.

V této souvislosti je nutné obce upozornit, že postup podle zákona o obcích není jedinou podmínkou využití výjimky podle výše uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Dalšími podmínkami, které musí obce dodržet, aby mohly poskytnout spotřebitelský úvěr ve zjednodušeném režimu § 5 odst. 1 písm. c) nebo § 5 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, jsou:

• půjčky nebo úvěry musí být poskytovány omezenému okruhu osob (např. obyvatelům dané obce nebo vlastníkům nemovitostí na jejím území),
• půjčky nebo úvěry musí být poskytovány ve veřejném zájmu (u obcí je veřejný zájem deklarován v ustanovení § 2 odst. 2 zákona o obcích; v něm se říká, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem),
• půjčky nebo úvěry musí být poskytovány bezúročně nebo s úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé (v případě úvěrů na bydlení – tedy účelově určených nebo zajištěných hypotékou – lze i za podmínek, které jsou celkově výhodnější než podmínky na trhu obvyklé, pokud není zápůjční úroková sazba vyšší, než je na trhu obvyklé).

O poslední uvedené podmínce jednal Svaz měst a obcí s Českou národní bankou, která k dané problematice připraví pro obce určité doporučení.