Ministerstvo kultury: Budova Ministerstva průmyslu a obchodu je kulturní památka

24.07.2022 10:03 | Tisková zpráva

Návrh na prohlášení budovy za kulturní památku byl zpracován v rámci vyhodnocení významných, dosud neprohlášených ministerských a jiných veřejných budov v Praze, vytipovaných v souvislosti se 100. výročím vzniku ČSR 1918 – 2018.

Ministerstvo kultury: Budova Ministerstva průmyslu a obchodu je kulturní památka
Foto: Ministerstvo kultury
Popisek: Ministerstvo kultury

Ministerstvo kultury ve svém rozhodnutí o prohlášení konstatovalo, že jde o vysoce kvalitní reprezentativní architekturu ve stylu moderního klasicismu a představuje hodnotný doklad historizující architektury s velkým důrazem na řešení všech detailů.

Jedná se o veřejnou budovu navrženou architektem Josefem Fantou pro jedno z ministerstev nové republiky. Budova byla záměrně navržena v archaickém architektonickém stylu novoklasicismu v letech 1925-1932. Tzv. superkolaudace proběhla v roce 1934. Pojetí stavby i umělecké a uměleckořemeslné vybavení pochází z kvalitních materiálů v duchu tzv. Gesamtkunstwerku, přičemž veškeré zabudované prvky (okna, dveře, schodiště a zábradlí, kování, dlažba, kamenné a dřevěné obklady, nástěnná i stropní svítidla, popelníky, částečně původní mobiliář, krby, zrcadla, vitráže aj.) jsou součástí stavby

Mezi nejhodnotnější části patří výzdoba a řešení každého průčelí mohutného bloku, jako celku se všemi architektonickými články a detaily plastické výzdoby. Výrazná a dominantní je hmota kupole včetně členění, detailů a plastické výzdoby. Zvlášť půvabné je řešení východního průčelí s hmotou nárožního rondelu s portikem, hodné pozornosti je i původní architektonické a dekorativní řešení dvorních fasád obou částí objektu. V interiéru stojí za pozornost celkové architektonické a dekorativní řešení prostoru schodišťové centrální dvorany ve všech podlažích (klenby, stropy, detaily stěn a podest, zábradlí, mřížoví, vitráže, dlažby, svítidla aj.) Rovněž ale řešení vedlejších provozních schodišť s důrazem na řešení nástupních portálů.

Budova prošla stavebními úpravami v letech 1949, 1952, 1961, 1974 a 1986. Rozsáhlá oprava celé fasády objektu včetně stavebního restaurování proběhla v roce 1999. Částečně po povodních v roce 2002, kdy byly sanovány sklepní prostory. V letech 2003 - 2006 byly přestavěny půdní prostory na kanceláře a archivy, do exteriéru se tyto úpravy projevily pouze střešními okny). V roce 2007 došlo k zastřešení vnitřního atria v západní části budovy. Další stavební úpravy proběhly v roce 2012 po uvolnění prostor v 1. suterénu po odchodu České pošty.

I přes tyto pozdější stavební úpravy je budova jakožto celek dochována ve vysoké míře autenticity většiny interiérového zařízení a původního mobiliáře reprezentačních prostor. Ministerstvo kultury ve svém hodnocení dospělo k závěru, že budova spolu s pozemkem splňuje podmínky pro prohlášení za kulturní památku podle zákona o státní památkové péči. Rozhodnutí nabylo právní moci v květnu letošního roku.

Josef Fanta (1856-1954), architekt a profesor pražské techniky, nejprve asistent u Josefa Schulze, od konce 80. let 19. století již pracoval samostatně. Autor řady staveb či úprav stávajících domů v Praze, především v secesním, ale často i historizujícím slohu (např. vlastní nájemní dům v dnešní Husitské ulici na Žižkově, úpravy Průmyslového paláce v Holešovicích, budova Hlavního nádraží v Praze, studentskou nadační kolej v Jenštejnské ulici na Novém Městě, obnovu kostela sv. Václava na Zderaze) i mimo Prahu. Ministerstvo obchodu na nábřeží náleží k jeho závěrečným dílům.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

Poděkováni ODS

Začal jsem manuálně pracovat v létě roku 1967, kdy mi bylo 15.let. Dnes v roce 2024, listopad musím pracovat stále. Jsem docentem na vysoké škole.Pracuji tedy 57 let. Bohužel musím! Myslíte že je to správné? Důvod je udržení alespoň průměrné životní úrovně. Děkuji za vysvětlení.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Platforma pro zdravý stavební zákon: Řešení DSŘ nedostatečně zohledňuje problémy při podávání žádostí z prvních měsíců

13:21 Platforma pro zdravý stavební zákon: Řešení DSŘ nedostatečně zohledňuje problémy při podávání žádostí z prvních měsíců

Vyjádření k bypassu digitalizace stavebního řízení