Za Univerzitu obrany v budově Senátu Parlamentu ČR vystoupil prorektor pro vědeckou a expertní činnost plukovník gšt. Alexander Štefek.

Konference se konala pod záštitou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Podle předsedy výboru senátora Františka Bublana mělo dnešní setkání zástupců vědeckých pracovišť a obranného průmyslu napomoci k hlubší spolupráci akademické, veřejné a soukromé sféry. Uvítal proto, že se jí účastní i zástupci ministerstva obrany.

„Spolupráce mezi akademickou, soukromou a veřejnou sférou musí být ale dlouhodobá. Krátkodobé projekty sice mohou přinést okamžitý úspěch, ale mají omezené použití. Proto podporuji vznik partnerství na dlouhodobém a trvalém základě, které nám umožní dlouhodobé sídelní zkušeností,” zdůraznil ve svém projevu náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jakub Landovský a dodal: „V dnešním globalizovaném světě je ale nesmírně důležité, aby tato partnerství nevznikala jen na národní úrovni, ale také na úrovni států a jejich organizací.”

Podle něj mívají výsledky takové spolupráce zejména u moderních technologií duální využití, tedy kromě využití v armádě se často rychle rozšíří i v civilní sféře.

Výzkum reeaguje na budoucí hrozby

Podle náměstka ministra obrany sekce průmyslové spolupráce Tomáše Kuchty se dnes resort obrany zaměřuje v oblasti výzkumu na projekty, které reagují na budoucí potřeby armády a budoucí hrozby.

„Nechceme řešit potřeby armády ad hoc, které nemají koncepci, jak se dělo v minulosti, kdy po pěti šesti letech výzkumu dostaneme prototyp výrobku, který už je pasé a je mimo hlavní priority armády a zůstane tak někde v šuplíku. Proto dnes vyhodnocujeme projekty na desítky let dopředu. Díváme se společně s vědeckými pracovišti jak armády, tak ministerstva, jaké principy zde budou v roce 2035. Jaké v té době budou charaktery hrozeb, jak budou vypadat po technické stránce. A k tomu chceme připravit ty dnešní projekty,” uvedl náměstek Kuchta.

Zástupci ČVUT a zahraničních zbrojařských firem poté na konferenci představili, jak dnes ve světě probíhá spolupráce akademických pracovišť s obranným a dalším průmyslem a jak by se tyto zkušenosti mohly využít v českém prostředí.