Podle náměstka pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jana Havránka, který v Bruselu zastupoval ministra obrany Lubomíra Metnara, pomůže české angažmá identifikovat příležitosti v oblasti technologického výzkumu a nabídne domácím firmám kapitál pro výzkum a vývoj.

„Zapojením do této iniciativy získáme přístup do databáze se seznamem důvěryhodných firem, které budou pro spojence spolehliví dodavatelé služeb v oblasti obrany a bezpečnosti kritické infrastruktury. Zároveň můžeme jako stát pomoci českým firmám obranného průmyslu ucházet se o místo na tomto seznamu,“ konstatoval.

Od vzniku Inovačního fondu, jenž bude mít k dispozici až miliardu eur (zhruba 25,3 miliardy korun), si spojenci slibují také zvýšení interoperability.

„Musíme zajistit, aby všichni spojenci byli schopni bezproblémově provozovat různé technologie, mezi svými silami i mezi sebou navzájem,“ sdělil k tomu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Bezpečnostní situace se vyvíjí, NATO musí reagovat

Ministři obrany na dvoudenním zasedání schválili také nový balíček schopností, které Aliance bude nyní a v příštích 20 letech potřebovat, aby i nadále efektivně zajišťovala obranu všech členských zemí. „Pro ČR to znamená mj. pokračování ve výstavbě těžké mechanizované brigády,“ doplnil Havránek. Zlepšit se má podle něj také připravenost jaderného odstrašujícího arzenálu proti případné agresi z Ruska.

Severoatlantickou alianci čekají podle náměstka ministra obrany velké výzvy. „Bezpečnostní situace ve světě se neustále vyvíjí a největší obranná aliance na to musí reagovat. Alianční ministeriáda je přitom jedinečnou příležitostí pro diskuzi nad aktuálními otázkami obrany a bezpečnosti. Je to také možnost, jak vzájemně koordinovat naše úsilí a prosazovat naše bezpečností zájmy,“ zhodnotil proběhlé setkání aliančních šéfů obrany náměstek Jan Havránek.