„Čtvrté čtvrtletí loňského roku se neslo v duchu vyhlašování posledních výzev. Čerpání je dlouhodobě plynulé a díky včasnému splnění pravidla n+3 nepřichází Česko o žádné finanční prostředky přidělené z fondů EU,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů.

Ke konci prosince loňského roku bylo příjemcům v součtu proplaceno 480,9 mld. Kč, což je 72,9 % celkové alokace končícího programového období 2014-2020. Největší část těchto prostředků vzhledem k celkové alokaci programu byla proplacena v OP Výzkum, vývoj a vzdělávání – více než 97 % celkové alokace (přes 69 mld. Kč). Druhým v pořadí je OP Technická pomoc, ve kterém bylo příjemcům proplaceno téměř 82 % vyhrazených prostředků (skoro 4,5 mld. Kč). V závěsu za ním je OP Zaměstnanost, ze kterého bylo celkem proplaceno přes 81 % prostředků (tedy více jak 50,5 mld. Kč).

Dalším bodem jednání byl aktuální stav přípravy příštího programového období 2021-2027. V polovině prosince byla k formálnímu vyjednávání a schválení Evropské komise (EK) předložena Dohoda o partnerství a následně před Vánoci první programy Jan Amos Komenský, Technická pomoc a Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. 5. ledna 2022 byl Komisi předložen program Zaměstnanost+, a následně pak i Doprava. Předložení ostatních programů, mezi něž patří IROP a programy Životní prostředí a Rybářství, je plánováno v průběhu ledna. Schválení všech devíti programů ze strany EK se očekává nejdříve v dubnu 2022. Následně bude možné vyhlásit první výzvy, jejichž největší část je plánována na druhou polovinu tohoto roku.

Vedle stavu čerpání a přípravy nového programového období byla tématem jednání také komunikace politiky soudržnosti během českého předsednictví Rady EU, kterého se Česko ujme ve druhé polovině tohoto roku. Prioritou MMR během českého předsednictví je otevřít politickou debatu o budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2027 a prezentovat tuto evropskou politiku coby dlouhodobý a moderní nástroj, který zohledňuje potřeby regionů a zároveň pružně reaguje na nové výzvy, jako jsou pandemická krize, změna klimatu či přeměna energetiky.

Rada pro fondy EU je nadresortním odborným a poradním orgánem vlády ČR, který se pravidelně schází k diskuzi nad aktuálními otázkami. Na pracovní úrovni jsou jejími členy zástupci ústředních orgánů státní správy, poradních a pracovních orgánů vlády ČR, územních samosprávných celků, sociálních a hospodářských partnerů, nestátních neziskových organizací a podnikatelů.

Pravidlo n+3 ovlivňuje časovou způsobilost výdajů. V praxi to znamená, že například finanční prostředky alokované pro členský stát pro rok 2017, musí být reálně vyčerpány nejpozději do tří let - tj. do konce roku 2020. Toto pravidlo je klíčové pro přípustnou dobu realizace projektu a jeho finanční vypořádání.