Rok 2023 byl v oblasti boje proti korupci v České republice přelomový. Vláda v prvé řadě schválila Vládní koncepci boje proti korupci na léta 2023 až 2026, která si dala za cíl prosazení klíčových a dlouho diskutovaných protikorupčních opatření, jakými jsou zákon o ochraně oznamovatelů, novela zákona o státním zastupitelství a zákon o lobbování. Koncepce stojí na účinné spolupráci Ministerstva spravedlnosti se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, relevantními stakeholdery zastoupenými v Radě vlády pro koordinaci boje s korupcí a mezinárodními organizacemi aktivními v oblasti boje proti korupci.

Významným úspěchem protikorupční politiky vlády v uplynulém roce je nepochybně prosazení zákona o ochraně oznamovatelů, který nabyl účinnosti dne 1. 8. 2023. Po více než dekádě diskuzí a řadě neúspěšných legislativních pokusů předchozích vlád mohou nyní zaměstnanci a další pracovníci oznamovat závažná protiprávní jednání, ke kterým u jejich zaměstnavatele došlo, mimo jiné prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému v dané organizaci. Pro tento případ jsou pak oznamovatelé chráněni před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele i dalších osob.

Česká republika tak díky úsilí současné vlády dosáhla transpozice evropské směrnice do národního právního řádu, přičemž v některých ohledech oznamovatelům zajistila ve srovnání se směrnicí ještě výhodnější postavení. Protože však nejde pouze o kvalitní legislativu, ale také o její uplatňování v praxi, Ministerstvo spravedlnosti v roce 2023 realizovalo široké spektrum vzdělávacích aktivit zaměřených na zaměstnavatele i potenciální oznamovatele, které byly laickou i odbornou veřejností velmi oceňovány.

Novelizace zákona o státním zastupitelství z dílny Ministerstva spravedlnosti pod vedením ministra Pavla Blažka úspěšně postupuje legislativním procesem. Aktuálně se návrh nachází ve 3. čtení v Poslanecké sněmovně a lze očekávat, že v průběhu roku 2024 bude publikován ve Sbírce zákonů. Díky tomu bude postavení nejvyššího státního zástupce silnější a nezávislejší, mimo jiné jej bude možné odvolat pouze na základě taxativně stanovených závažných důvodů. Návrh zákona v tomto ohledu, jakož i v otázce zavedení výběrových řízení pro vedoucí státní zástupce, naplňuje mezinárodní doporučení a celkově posiluje odolnost státního zastupitelství a státních zástupců vůči vnějším vlivům.

Dalším zásadním protikorupčním opatřením v působnosti Ministerstva spravedlnosti je návrh zákona o lobbování, kterým se aktuálně zabývá vláda. Národní plán obnovy České republice ukládá, aby do 30. 6. 2025 přijala funkční regulaci lobbování včetně vytvoření registru lobbistů, v němž budou uveřejňována i jimi podávaná prohlášení o lobbistických kontaktech. Ačkoliv lobbing je potřeba považovat za činnost v moderních demokraciích nejenom legitimní, ale také potřebnou pro kvalifikovanou tvorbu veřejné politiky, platí to pouze tehdy, pokud je podroben jasným pravidlům a probíhá transparentně. Návrh zákona proto cílí na prevenci zákulisního lobbování, nad nímž v současnosti není vykonávána veřejná kontrola, a to za zachování legitimních zájmů skupin organizovaných zájmů. Společně s tím návrh zákona cílí na předcházení negativním jevům někdy s takovým lobbováním spojených, jako jsou korupce či klientelismus.

V důsledku popsaných legislativních aktivit z dílny Ministerstva spravedlnosti očekáváme, že hodnocení České republiky v CPI indexu bude mít v následujících letech vzestupnou tendenci. Pozitivní dopady již schválených opatření se s ohledem na období sběru dat v zásadě nemohly do hodnocení promítnout, což opodstatňuje spíše neutrální vyznění aktuálně zveřejněného žebříčku.

Kromě toho na výsledky CPI mají dle dřívějších zkušeností nezanedbatelný vliv také ekonomická stagnace, realizovaná úsporná opatření či zhoršená mezinárodní bezpečnostní situace, které způsobují negativní vnímání reality ze strany respondentů, což se promítá i do jejich vnímání korupce.