Ministerstvo spravedlnosti: Lhůta pro podávání stížností do Štrasburku se nově zkracuje z šesti na čtyři měsíce

01.02.2022 11:48 | Tisková zpráva

Od dnešního dne nově platí pro podání stížností k Evropskému soudu pro lidská práva zkrácená lhůta čtyř měsíců od vyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy namísto dřívějších šesti měsíců.

Ministerstvo spravedlnosti: Lhůta pro podávání stížností do Štrasburku se nově zkracuje z šesti na čtyři měsíce
Foto: justice.cz
Popisek: Ministerstvo spravedlnosti ČR

Změna vychází z Protokolu č. 15 k Evropské úmluvě o lidských právech, který upravil mimo jiné článek 35 Úmluvy. Ten v prvním odstavci mezi podmínky přijatelnosti stížností řadí pravidlo vyčerpání účinných vnitrostátních prostředků nápravy a lhůtu, v níž je možné stížnost podat. Ta se nyní z dosavadních šesti zkracuje na čtyři měsíce od přijetí konečného vnitrostátního rozhodnutí.

Protokol č. 15 sice jako celek vstoupil v platnost již 1. srpna 2021, jeho přechodná ustanovení nicméně odložila změnu lhůty pro podání stížnosti o dalšího půl roku. Navíc se použití staré či nové lhůty řídí tím, kdy došlo k přijetí konečného vnitrostátního rozhodnutí. Pokud se tak stalo do 31. ledna 2022 včetně, použije se stále šestiměsíční lhůta. Pokud stěžovatel vnitrostátní prostředky nápravy vyčerpal až po tomto datu, uplatní se lhůta nová.

Protokol dále posílil pravomoc štrasburského soudu odmítnout stížnost, pokud její autor neutrpěl namítaným porušením svých lidských práv a základních svobod závažnou újmu.

Doplnil též preambuli Úmluvy o zásady, jimiž se řídí dohled nad dodržováním závazků podle Úmluvy a jejích protokolů a které si našly své pevné místo v rozhodovací praxi evropského soudu. Jde především o zásadu subsidiarity a zásadu prostoru pro uvážení, který státy mají k dispozici při plnění své povinnosti zajistit užívání lidských práv a základních svobod. Protokol rovněž zrušil právo účastníků řízení bránit tomu, aby senát soudu rozhodl o předání projednávané stížnosti velkému senátu, což mohlo vést k oddálení rozhodnutí o zásadních právních otázkách, včetně odstranění rozporů s dříve vydanými rozsudky.

O vypracování Protokolu rozhodly smluvní státy na konferenci v Brightonu konané v dubnu 2012 s cílem posílit zásadu subsidiarity při provádění a kontrole dodržování Úmluvy a zlepšit kvalitu judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Státy se tímto a dalšími opatřeními snažily usměrnit reformu systému Úmluvy tak, aby zajistily jeho dlouhodobou udržitelnost. Česká republika Protokol ratifikovala dne 15. března 2015 a vyhlásila ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 26/2021. Vedle nahlédnutí do Sbírky mezinárodních smluv je k dispozici překlad Protokolu s předkládací zprávou pro Parlament, která komentuje jednotlivá ustanovení, a úplným zněním změněných ustanovení. Z hlediska lhůty pro podávání stížností je podstatný článek 4 a čl. 8 odst. 3 Protokolu č. 15 k Úmluvě.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?

A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

SFPI: Projekt Obec ON propojuje obce s odborníky na investiční výstavbu

13:21 SFPI: Projekt Obec ON propojuje obce s odborníky na investiční výstavbu

Státní fond podpory investic (SFPI) vedle poskytování dotačního a úvěrového financování v roce 2024 …