Ústavní soud 11. března 2020 vyhlásil nález, kterým zrušil část zákona o střetu zájmů, jež upravovala přístup veřejnosti k informacím z oznámení „politických“ veřejných funkcionářů evidovaným v Centrálním registru oznámení. Vykonatelnost nálezu byla odložena k 1. lednu 2021. Se zřetelem k tomu, že Parlament ČR dosud nepřijal náhradní právní úpravu, Ministerstvo spravedlnosti od počátku tohoto roku umožňovalo veřejnosti přístup k uvedeným oznámením na základě obecného předpisu upravujícího poskytování informací o činnosti veřejné moci občanům, tj. na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Při posuzování žádostí podle citovaného zákona byl aplikován související judikaturou Ústavního soudu požadovaný test proporcionality.

K popsanému postupu poskytování informací z oznámení veřejných funkcionářů se v uplynulém týdnu vyjádřil předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů dopisem. V něm vyjádřil doporučení, aby na tento případ zákon o svobodném přístupu k informacím aplikováván nebyl. Podle názoru předsedy úřadu Ministerstvo spravedlnosti nemůže dostát současně požadavkům zákona i derogačního nálezu Ústavního soudu, mimo jiné proto, že by muselo veškeré informace poskytnuté na žádost následně zveřejnit na svých internetových stránkách (§ 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím). To by odporovalo požadavkům Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu. Ministerstvo spravedlnosti sice tyto informace s odkazem na nález dosud nezveřejňovalo, takovou možnost však podle názoru předsedy Úřadu nemá.

S ohledem na to, že Úřadu pro ochranu osobních údajů byla v roce 2019 svěřena kompetence provádět přezkumné řízení u rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci žádosti o informace, jakož i další významné kompetence na tomto úseku, rozhodla ministryně spravedlnosti o bezodkladném provedení názoru předsedy Úřadu do aplikační praxe. Od 16. listopadu 2021 tak Ministerstvo spravedlnosti neposkytuje informace z oznámení „politických“ veřejných funkcionářů ani na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V případě ostatních, „nepolitických“ veřejných funkcionářů zůstává přístup k oznámením zachován na základě žádosti podle zákona o střetu zájmů (této části zákona se derogační nález Ústavního soudu nedotkl).

Protože tento stav nelze považovat za uspokojivý, Ministerstvo spravedlnosti předloží potřebnou novelu zákona o střetu zájmů, která opětovně umožní vykonávat nad oznámeními „politických“ veřejných funkcionářů veřejnou kontrolu, jež je pro naplnění účelů sledovaných zákonem o střetu zájmů klíčová.