Naprosto absurdní je tvrzení, že se „vedení ministerstva pokouší ovládnout miliardový byznys s insolvencemi“. Insolvenční řízení jsou v kompetenci příslušných soudů. Ministerstvo spravedlnosti insolvenční řízení nevede, nerozhoduje zda se konkrétní insolvenční řízení vůbec povede, ani o tom kdo bude ustanoven insolvenčním správcem.

V článku se dále uvádí, že „ministr Blažek přeskládal Ministerstvo spravedlnosti…” K tomuto tvrzení sdělujeme, že tento krok ministr Blažek nenavrhoval a dnes vládou schválenou tzv. systemizaci ministr spravedlnosti rovněž neinicioval, ani nemá v kompetenci o ní rozhodnout.

Nad rámec doplňujeme vyjádření státního tajemníka Jana Lišáka k odchodu Antonína Stanislava v roce 2016 a několik dalších důležitých faktů: „Jmenovaný státní zaměstnanec nebyl po dobu trvání služebního poměru kárně prošetřován, služební orgán neobdržel žádný návrh na kárné, či jiné (výtka apod.) opatření ze strany představených jmenovaného zaměstnance ani ministra spravedlnosti a nejsou mu známy jakékoli skutečnosti o zřízení ‚speciální vyšetřovací komise’.“

Dehonestující informace ohledně osoby Antonína Stanislava v článku jsou zcela nepravdivé, ať již jde o jeho odchod v roce 2016, nebo údajné manipulace. Antonín Stanislav odešel na vlastní žádost se služebním hodnocením ‚vynikající‘ a zároveň mu byla poskytnuta mimořádná odměna. Navíc to byl on, kdo v dubnu 2016 zadal pokyn posoudit případné nestandardní jednání (úkony) v průběhu výkonu zkoušky insolvenčního správce.

V článku jsou uvedeny údaje z doby před osmi lety, tedy z let 2015-16, které již byly dříve vyvráceny jako nepravdivé, a to orgány činnými v trestním řízení a trestními soudy.

Dnes se na nás server Seznam Zprávy obrátil s dalším dotazem ohledně tzv. informačního příkazu ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Informační příkazy ministr Blažek vydal dva na základě doporučení rozkladové komise ze dne 27. 7. 2023 dne 28. 8. 2023. Komise zasedala v počtu 13 renomovaných právníků a „doporučila otázky poskytnout, a tedy vydat informační příkaz”.