V pražské Nemocnici Na Homolce lékaři nedávno představili unikátní přístroj PET/MR. Jedná se o nejmodernější diagnostickou hybridní metodu kombinující magnetickou rezonanci s pozitronovou emisní tomografií. Přístroj mají i ve fakultních nemocnicích v Plzni a Brně. Slouží mimo jiné k diagnostice nádorových onemocnění. Díky němu i dalším moderním metodám, které mají lékaři v Česku k dispozici, lze zákeřné nemoci zachytit i v jejich začátcích, což umožňuje včasné nasazení vhodné léčby.

K předcházení potíží slouží i hrazené preventivní prohlídky, které ale podle odborníků asi pětasedmdesát procent dospělých zanedbává. Lidé mají přitom každé dva roky nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře, jednou ročně u kožaře a až dvakrát ročně u zubaře. Když má člověk na krku padesátku, může na hrazený screening rakoviny tlustého střeva a konečníku. Každý rok (od pětapadesáti dvakrát) má nárok na test odhalující skryté krvácení do stolice. Jednou za deset let může na kolonoskopii. Mladší, kteří pocítí potíže nebo mají třeba rakovinu v rodině, tam může poslat na žádanku lékař.

Ženy mohou jednou ročně na hrazenou prohlídku u gynekologa. Ty, kterým bylo pětačtyřicet, mají jednou za dva roky hrazený mamograf. Stačí, že jim gynekolog vypíše žádanku, což při podezření na nádor udělá i mladším ženám. Prsa si lze kontrolovat také domácím samovyšetřením. Mužům mladí lékaři a studenti medicíny sdružení v neziskové organizaci Loono doporučují dojít si jednou ročně k urologovi, který může zachytit rakovinu prostaty či varlat, která si lze samovyšetřit i doma. Na první prohlídku ale potřebuje muž žádanku od praktika.

Rozbíhají se i další onkologické screeningy. „Během evropského předsednictví se podařilo zajistit i screening na rakovinu plic či chorob spojených s vyšším rizikem vzniku rakoviny žaludku,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Zachytit nemoc včas

Při představení publikace Česko: přehled zdravotního systému 2023, vydané Evropským střediskem pro sledování zdravotních systémů a politik, informoval Dvořáček, že ministerstvo chce investovat právě do předcházení či včasného zachycení nemocí. Ministerští úředníci prosazují třeba to, aby pojišťovny mohly na screeningy využívat i své fondy prevence, které nyní slouží na podporu zdravého životního stylu či dentální hygieny. Snaží se zajistit, aby v nich bylo víc peněz.

Dvořáček to odůvodnil potřebou větší volnosti pojišťoven, aby mohly dělat aktivní politiku a vzájemně se odlišovat. Ve spolupráci s nimi proto ministerstvo pracuje na novelách zákonů o zdravotních pojišťovnách a zdravotním pojištění, které představí na podzim.

Rozšířená cukrovka

Mezi nejčastější civilizační onemocnění patří cukrovka. „Diabetem trpí každý náš desátý klient. Mnoha komplikacím mohou pacienti předejít dodržováním lékařských doporučení, včasnými vyšetřeními a například i stravovacími návyky,“ uvedl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

V desítkách diabetologických ordinací po republice provádí lékaři i vyšetření zraku speciálními kamerami. Pojišťovna jim podle Kabátka vychází vstříc. V době covidové pandemie přibylo také mladých lidí s duševním onemocněním. „Naprosto klíčová je prevence a co nejvčasnější pomoc,“ řekl ředitel Fokusu Praha Jan Sobotka.

Reforma péče o lidi s tímto onemocněním, spojená s budováním center duševního zdraví, podle odborníků snižuje počet hospitalizačních dní pacientů o pětašedesát procent.

Chybí peníze

S prevencí na poli zdravotněsociální oblasti významně pomáhají neziskové organizace. Ty se ale ocitly v nejistotě. Jejich představitelé proto upozornili na to, že vláda Petra Fialy doposud nevrátila 270 milionů eur z evropského Fondu soudržnosti do Evropského sociálního fondu. Ty tam především kvůli budování potřebné infrastruktury přesunul předchozí kabinet Andreje Babiše. Podmínkou přesunu ale bylo, že v případě zhoršení socioekonomické situace vládní činitelé peníze do Evropského sociálního fondu vrátí.

Že se tak dosud nestalo, brzdí podle Ivy Kuchyňkové z iniciativy Za bydlení desítky až stovky projektů v sociálních službách. Vedle mnoha dalších oblastí je podle ní ohrožená například činnost terénních ambulancí pomáhajících lidem v tíživé situaci či vzdělávání sester nebo sociálních pracovníků. „Víme přitom, že neřešení sociálních problémů je nakonec vždy dražší než prevence,“ zdůraznila. Doplnila, že tím hrozí i zanedbání zdravotních trablů.