Rada také jednomyslně schválila závěry k nové strategii EU v oblasti biodiverzity. ČR na jednání zastupoval náměstek MŽP Vladislav Smrž.

Ministři životního prostředí nejprve diskutovali návrh nařízení o evropském právním rámci pro klima, který má za cíl převést politický závazek dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050 do právně závazného textu. Cílem jednání bylo přijetí tzv. částečného obecného přístupu, tj. bez rozhodnutí o výši klimatického cíle EU do roku 2030. O ní se rozhodne až na prosincové Evropské radě. Navýšení cíle rovněž musí být podle ČR podpořeno adekvátními finančními mechanismy a nástroji na úrovni EU k podpoře nezbytných investic do snižování emisí v různých sektorech ekonomiky, jako např. v energetice, dopravě, průmyslu nebo domácnostech. “ S navrženým postupem jsme souhlasili a podpořili přijetí částečného obecného přístupu. Nicméně ještě je před námi řada složitých jednání, která vyvrcholí prosincovou Evropskou radou.“ komentoval náměstek Smrž.

Druhým hlavním bodem jednání bylo přijetí závěrů ke Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, kterou zveřejnila Evropská komise v květnu 2020. Česká republika na jednání podpořila schválení závěrů v předloženém znění. Ambiciózní cíle, které strategie předkládá, ČR vítá, protože jejich dosažení přispěje k řešení klíčových problémů v oblasti biodiverzity jak na úrovni EU, tak celosvětově. Zároveň však naplňování strategie bude mít dopady na různé sektory národního hospodářství. Je proto třeba tyto dopady předem vyhodnotit, aby bylo možné při naplňování strategie vhodně vyvažovat aspekty environmentální, sociální a ekonomické. Při provádění strategie na úrovni členských států bude třeba zohlednit jejich specifika, zejména jejich dosavadní úsilí vynaložené k ochraně životního prostředí a udržitelnému využívání přírodních zdrojů, pokrok, který již byl dosažen, a potenciál pro dosažení navržených cílů.

Na zasedání Rady představila Komise i několik nově zveřejněných dokumentů, konkrétně návrh rozhodnutí o 8. akčním programu pro životní prostředí, sdělení o strategii EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek a návrh revize tzv. Aarhuského nařízení o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

Na okraj jednání Rady se náměstek Smrž setkal s místopředsedou EK Timmermansem, se kterým diskutoval navýšení ambice EU v oblasti klimatu do roku 2030 a specifickou situaci v ČR, která se týká kůrovcové kalamity, jež výrazně snižuje schopnost zachytávání a vázání uhlíku v českých lesích. EK vyjádřila pochopení s tím, že se dopady změny klimatu negativně projevují i v dalších zemích střední a jižní Evropy, a na vzniklou situaci chce v příštím roce reagovat novou strategií pro lesy i úpravou příslušné legislativy.