V nejnovější etapě, která byla zahájena v prosinci 2021, bude MŽP řešit deset. Do června 2024 připraví například vyhlášku k palivům z odpadů (TAP), kterou očekávají svazy ze sektoru odpadového hospodářství. Dalším takovým úkolem je vydání vyhlášky upravující tzv. režim odpad/neodpad pro zeminy a recyklované výrobky např. z recyklovaných odpadních plastů, aby se bez nadbytečných procedurálních komplikací mohly prosazovat na trhu. Dále do prosince příštího roku má být novelou zákona o odpadech pro provozovatele lékáren zredukována nynější povinnost čtvrtletních hlášení o množství odpadu léčiv z domácností, které předávají do zařízení pro nakládání s odpady, na jedno hlášení ročně podané přes Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Do přílohy zákona o odpadech stanovující seznam zařízení k využití odpadu, která smí být provozována bez povolení provozu zařízení (např. sklárny nebo papírny), by se měl také vrátit i sektor výroby desek na bázi dřeva. Touto úpravou se zvýší konkurenceschopnost technologií recyklace dřeva, zjednoduší jeho recyklace a odstraní zbytečná administrativní zátěž.

„Úkoly uložené v předchozích fázích ekoauditu se daří úspěšně plnit, dosavadní bilance je 144 úkolů splněných a 20 zatím v řešení. Ekoaudit začíná sběrem podnětů od podnikatelských svazů, pokračuje věcnou komunikací mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí a následnými jednáními s autory konkrétních podnětů,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Do ekoauditu se nezařazují zejména podněty, jejichž realizací by se ČR dostala do konfliktu s právem EU, nebo k nim MŽP vyslovilo zásadní nesouhlas, ať již z důvodů věcných nebo právních. Možnost vedení odborné diskuse o jednotlivých podnětech a následnou realizaci dohodnutých úkolů vnímá podnikatelská sféra dlouhodobě velmi pozitivně.