Úvodní blok byl věnován návrhu směrnice o minimálních pravidlech pro předcházení převaděčství migrantů, který Evropská komise předložila v listopadu loňského roku. Diskuze se týkala jednak kvalifikace trestného činu napomáhání k nedovolenému vstupu, pobytu a tranzitu a prokazování finančního prospěchu pachatelů a dále potřebnosti tzv. humanitární klauzule, která by zajistila, že humanitární služby spočívající v zajištění základních životních potřeb migrantů by nebyly kriminalizovány.

„Jsme toho názoru, že získání finančního prospěchu nemusí být nutně znakem trestného činu. Prokazování hmotného prospěchu navíc může být u skrytě působících převaděčských sítí značně problematické. Dále souhlasíme, že skutková podstata diskutovaného trestného činu by se neměla vztahovat na poskytování elementární humanitární pomoci migrantům, byť ilegálně převáděným,“ uvedl ve svém projevu náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Následně se ministři zaměřili na organizovaný zločin související s drogami a justiční reakci členských států i EU jako celku. Jedná se o téma, na které belgické předsednictví v Radě EU speciálně zaměřuje pozornost. Mezi opatřeními, která Evropská komise navrhla, je i návrh zřízení specializované sítě státních zástupců. Česká republika chápe potřebu důrazné reakce na všechny formy organizovaného zločinu a uvědomuje si, v jakém objemu se do EU dostávají narkotika a další pašované zboží prostřednictvím logistických center, tzn. primárně velkých přístavů a letišť. Současně se však nedomnívá, že by bylo užitečné vytvářet nové struktury. Spíše by podpořila posílení stávajících evropských agentur, zejména Eurojustu.

Rada ministrů dále schválila Závěry o uplatňování Listiny základních práv EU v návaznosti na výroční zprávu Komise za rok 2023. Podle závěrů Rada EU uznává význam ochrany práv a přístupu ke spravedlnosti a zdůrazňuje nutnost dalších kroků k odstranění bariér pro jednotlivce, k podpoře veřejné důvěry ve spravedlnost a legitimitu soudnictví stejně jako důvěry mezi jednotlivými státy a jejich systémy. Rovněž uznává význam užívání digitálních a moderních technologií v justici s dostatečnými zárukami pro bezpečnost a přístupnost včetně boje proti digitální propasti.

Diskuze během pracovního oběda za účasti ukrajinského generálního prokurátora i prezidenta Eurojustu byla věnována justičním aspektům válečné agrese Ruska vůči Ukrajině. Česká republika vede prověřování válečných zločinů spáchaných v souvislosti s agresí, a to na základě tzv. univerzální jurisdikce. Na tuto problematiku byli určeni specialisté proškolení v oblasti mezinárodního humanitárního práva. Jedním z cílů je i shromáždit informace využitelné jako důkazy v trestním řízení.

Odpolední část jednání se zaměřila na zkušenosti členských států se zajišťováním odolnosti soudních systémů vůči zločineckým organizacím. V neposlední řadě byl shrnut stav vyjednávání mezinárodní dohody mezi EU a Spojenými státy americkými o přístupu k elektronickým důkazům v trestních věcech.