„Každý rok vybereme jednu nemocnici v kraji, která si za účasti složek IZS v praxi prověří svůj traumatologický plán. Cvičit je nutné proto, aby zaměstnanci nejenom věděli, jak se chovat a co dělat v mimořádných situacích, ale aby se doporučené postupy vžily a zautomatizovaly,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví Martin Gebauer.

Dodal, že tentokrát bylo cvičení výjimečné rozsahem i umístěním nehody na dálnici D1 před frekventovaným tunelem a vysokým počtem zraněných lidí. „Simulace nehody i ‚zranění‘ figuranti působili autenticky, jsem přesvědčen o tom, že nezaujatí a neinformovaní pozorovatelé si mysleli, že došlo ke skutečnému neštěstí. Všichni účastníci cvičení - policisté, profesionální a dobrovolní hasiči, Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje a personál nemocnice vše zvládli s naprostou profesionální jistotou a potřebným klidem,“ řekl náměstek hejtmana Martin Gebauer.

K simulované nehodě došlo před klimkovickým tunelem v 9 hodin, kdy se z neznámých příčin srazil autobus s 37 cestujícími a dodávka. Po střetu skončila obě vozidla mimo dálnici. Autobus zůstal v nestabilní poloze převrácený na boku v příkopu, část cestujících z něj bylo nutné vyprostit, další leželi mimo vozidlo nebo byli zaklínění pod ním. Mezi zraněnými byli také cizinci, kteří hovoří pouze anglicky. Dodávka, ve které cestovaly 3 osoby, ležela v nestabilní poloze převrácena na boku na obslužné komunikaci a částečně v příkopu. Její posádka zůstala uvnitř, ohrožoval ji požár, který vznikl v motoru.

Pracovníci ZZS MSK nacvičovali postup v souladu s tzv. typovými činnostmi IZS. Mezi úkoly záchranné služby na místě mimořádné události patří v prvé řadě třídění zraněných a jejich ošetření, což je v případě hromadného neštěstí velmi obtížný úkol, vyžadující odborné znalosti a rozhodnost. Postižení jsou soustředěni na shromaždiště zraněných, kde pracují záchranáři. Vedoucí lékař po provedení potřebného ošetření následně rozhoduje o prioritách transportu zraněných a ve spolupráci se zdravotnickým operačním střediskem pak o jejich směrování do zdravotnických zařízení.

Jde také o nácvik společného postupu a spolupráce jednotlivých složek záchranného systému. Každá z nich sice plní své úkoly, ale musí velmi dobře spolupracovat. Nácvik postupu u hromadného neštěstí je tedy důležitým bodem v dalším vzdělávání záchranářů. Kromě samotných posádek zdravotní záchranné služby a operátorů bylo součástí nácviku také poskytování psychické první pomoci blízkým pacientů, a to v místě události i v nemocnici. Pro tuto potřebu má ZZS i většina nemocnic v Moravskoslezském kraji k dispozici speciálně připravené zdravotníky – interventy, kteří dokáží první psychickou pomoc zasaženým poskytnout.

Specialisté ZZS MSK připravili role a maskování pro 40 figurantů, kteří během cvičení simulovali různě závažná poranění a stavy. Akce se účastnilo osm posádek záchranné služby, na místě pracovalo dvaadvacet jejích členů a operátoři, řídící zásah.

K hlavním činnostem jednotek požární ochrany patřilo vyproštění velkého počtu zraněných osob a jejich předání do péče zdravotníků. Hasiči zároveň museli spolupracovat s vedoucími složek IZS, zřídit štáb velitele zásahu, vytvořit místa nasazení IZS, spolupracovat se zdravotnickou záchrannou službou při třídění zraněných, vyprošťování usmrcených osob. Jejich úkolem bylo také zajistit vozidla proti vzniku požáru, zamezit úniku provozních kapalin a další. Taktického cvičení se zúčastnilo 7 jednotek požární ochrany s 12 vozidly a 41 zasahujícími.

Na cvičení se podílelo také téměř 30 policistů Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, a to zejména ve vztahu k zajištění místa dopravní nehody, řízení a usměrňování dopravy v okolí místa zásahu složek IZS a také bezpečnosti silničního provozu. Stejně jako u reálných událostí policisté spolupracovali s hasiči a záchranáři při vyprošťování osob a poskytování první pomoci zraněným. Do cvičení se kromě dopravních policistů zapojili také policisté z řad pořádkové policie, kteří mimo jiné pátrali po možných dalších zraněných osobách v širším perimetru místa nehody.

Zranění účastníci nehody byli transportováni do Fakultní nemocnice Ostrava, kde byl aktivován a procvičen postup dle traumatologického plánu nemocnice, pět zraněných bylo převezeno do Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice a. s.

„Na urgentním příjmu jsme v rámci cvičení přijali celkem 16 osob, většina byla těžce zraněných. Součástí aktivovaného traumatologického plánu bylo také zřízení triážních stanovišť pro stanovení priorit ošetření a evidenci zraněných. Po provedení diagnostiky a primárním ošetření byli pacienti předáni ke zpřesňující diagnostice na rentgen, CT, sonografii, dále k operativě a léčbě na cílová pracoviště nemocnice. Pomocí speciální aplikace byli povoláni členové krizového štábu FNO i v ten den nesloužící zdravotníci. Péči o zraněné s akutní stresovou reakcí zajistil náš tým interventů psychosociální pomoci. Rád bych zdůraznil, že cvičení probíhalo za plného nemocničního provozu,“ stručně popsal zapojení nemocnice ředitel FN Ostrava Jiří Havrlant. Reálnou situaci podobného rozsahu co do počtu zraněných, řešili v ostravské fakultní nemocnici naposledy v roce 2008, kdy došlo k vlakovému neštěstí ve Studénce. Prověřování účinnosti traumatologického plánu v ostravské fakultní nemocnici se zúčastnili také zástupci ostatních nemocnic Moravskoslezského kraje. Sledovali hlavně reakci a provázanost jednotlivých pracovišť nemocnice.