Z okolí jsou známy archeologické nálezy už od 19. století. Samotné místo stavby vydalo první předměty pravěkého stáří při povrchových sběrech v průběhu osmdesátých let minulého století. Množství nálezů odkryté současným výzkumem, však dalece přesáhlo všechna předchozí očekávání.

Na čtyři stovky jam zde zanechali lidé v mladší době kamenné a pozdní době bronzové. První osada zde stála okolo roku 4300 před naším letopočtem. Tehdy do východních Čech zasáhla z jižní Moravy, Slovenska a Maďarska lengyelská kultura. Její nálezy doposud nebyly v regionu běžné a co do rozsahu a úplnosti nemá současný objev obdoby.

Vedle keramických nádob zde zanechali tehdejší obyvatelé velké množství kamenných nástrojů. Smiřice mají i svou "venuši" - lidskou hlavičku vystupující z okraje keramické nádobky.

Někdy kolem roku 900 před naším letopočtem se v místech starší osady opět usadili lidé, tentokrát nositelé takzvané slezské kultury, která se svými pohřebními zvyklostmi řadí ke kulturám popelnicových polí. Východočeská muzea překypují archeologickými nálezy z pohřebišť té doby. O tom, jak vypadala tehdejší sídliště jsme toho dosud mnoho nevěděli.

Také odkryv tohoto mladšího sídliště nemá co do rozsahu v regionu srovnání a slibuje řadu nových poznatků o pozdní době bronzové. Sídliště sestávalo z několika velkých nadzemních domů a z nezvykle velkého počtu zásobních jam, určených ke skladování zemědělských plodin. K pozoruhodným nálezům patří také několik pecí a kamenné formy na odlévání bronzových předmětů.

V několika případech se podařilo dokumentovat zajímavý jev, kdy lidé pozdní doby bronzové nacházeli a zřejmě i znovu používali předměty, které po sobě zanechali jejich předchůdci o bezmála tři a půl tisíciletí dříve. S trochou nadsázky můžeme říct, že zde žili nejstarší východočeští archeologové.

Tisíce nálezů nyní čeká několik měsíců laboratorního zpracování, dokumentace a nejrůznějších analýz, od kterých archeologové očekávají cenné informace o obou etapách východočeského pravěku.