Analýza výsledků účtu vychází z vymezení rozsahu sektoru kultury a jeho členění z pohledu rozdílných kulturních aktivit, z inventury využitelných disponibilních dat včetně posouzení stupně jejich věrohodnosti a uzavírá se charakteristikou ekonomických výsledků činnosti kulturních institucí.

V prvé řadě přináší informace o výši finančních zdrojů vstupujících do kultury. Jejich objem dosáhl téměř 226 mld. Kč a v porovnání s předcházejícím rokem se o 3 % zvýšil. Dlouhodobý strukturální pohled ukazuje, že od r. 2010 se na financování kulturních aktivit stále více podílejí domácnosti a také veřejné výdaje, a to na úkor podnikové sféry a neziskových institucí. Každý z uvedených zdrojů zaujímá ve financování kultury své místo. Zatímco veřejné výdaje směřují především do oblasti kulturního dědictví, interpretačního umění a uměleckého vzdělávání, tak výdaje domácností a zejména podnikové sféry do tisku, audiovize, reklamy a architektury.

S počínajícím návratem ekonomického růstu v roce 2014 souvisí i výrazně lepší hospodářské výsledky kulturních institucí (objem jejich zisku se v porovnání s předcházejícím rokem zvýšil zhruba o 70 %). Naopak výrazně poklesl podíl těch, jejichž ekonomické výsledky končily ztrátou. V makroekonomických ukazatelích došlo v porovnání s rokem 2013 také ke zlepšení. Při mírném zvýšení produkce klesla výrazněji mezispotřeba (o 1,5 %) a hrubá přidaná hodnota tak vzrostla o 2,6 %. Podíl kultury na hrubém domácím produktu vytvořeném v celé ekonomice se meziročně zvýšil zhruba z 1,34 % na 1,40 %. Známky oživení potvrzují v neposlední řadě i naturální data o návštěvnosti kulturních institucí, ta se celkově v porovnání s předcházejícím rokem zvýšila bezmála o 6 %.

Více zde.