Z nich se následně sestavuje finanční výkaz. V těchto údajích ani v závěrečném účtu nemělo MMR významné nedostatky. V účetní závěrce ale NKÚ zjistil celkové nesprávnosti za více než 5,4 miliardy korun. MMR také neplnilo své povinnosti při hospodaření s majetkem státu.

Nesprávnosti v účetní závěrce vznikly zejména kvůli systémovým nedostatkům. Zveřejňované informace o hospodaření MMR tak v některých případech neodpovídaly skutečnosti. MMR například nevykazovalo správně informace o struktuře transferových nákladů. V účetnictví totiž nesprávně rozlišovalo podíl hrazený čistě ze státního rozpočtu a podíl, který představuje předfinancování ze státního rozpočtu. Ten by měla ze svého rozpočtu následně uhradit Evropská unie.

Nesprávně účtovalo MMR také o opravách chyb vzniklých v předcházejících účetních obdobích a o tvorbě rezerv účtovalo až při vzniku závazku. Tím zkreslilo vypovídací schopnost některých zveřejněných účtů. Další významnou chybou pak bylo, že MMR meziročně navýšilo na dvacetinásobek hranici, od které účtuje na podrozvahových účtech. V účetní závěrce tak vykázalo na některých účtech informace, které nebyly srovnatelné, srozumitelné a spolehlivé. MMR navíc neúčtovalo o vzniku významných podmíněných závazků z existujících soudních sporů.

V přehledu o změnách vlastního kapitálu podalo MMR výrazně zkreslené a nesprávné informace o pohybech vlastního kapitálu.

Celková hodnota nesprávností v účetní závěrce 5,43 miliardy korun je sice významná, v kontextu celé účetní závěrky MMR ale není zásadní. Podle NKÚ jsou některé informace nespolehlivé, ale účetní závěrka není nespolehlivá v celém svém rozsahu.

Ve finančním výkazu kontroloři nezjistili významné nesprávnosti. Závěrečný účet MMR sice neobsahoval některé povinně uváděné údaje a další údaje byly zatíženy nesprávnostmi, v souhrnu na něj ale neměly tyto chyby významný dopad.

Kontroloři také zjistili, že MMR nedodrželo základní povinnosti při hospodaření s majetkem státu. Například při pronájmu nebytových prostor na Staroměstském náměstí v Praze nesjednalo v roce 2014 nájemné alespoň ve výši, která byla v daném místě a čase obvyklá. Prostor o výměře 674 m2 pronajalo za 3 700 korun za m2 ročně. Ve stejné době se přitom v této lokalitě pronajímaly podobné prostory i za 27 tisíc korun za m2 ročně. Za dobu od uzavření smlouvy do konce kontroly NKÚ tak snížilo MMR výnosy ze státního majetku a příjmy státního rozpočtu nejméně o 41 milionů korun. Nájemce navíc neplnil všechny sjednané povinnosti, ale ministerstvo vůči němu neuplatnilo žádné smluvní sankce. V dalším případě MMR nevymáhalo soudně pohledávku za více než 8 milionů korun a došlo tak k jejímu promlčení.

NKÚ prověřil i to, jak MMR napravilo nedostatky z předchozích kontrol. Z celkem 17 opatření provedlo MMR úplně a správně 11 opatření, 5 částečně a jedno vůbec.

Spolehlivost účetní závěrky dle jednotlivých výkazů:

Související dokumenty:
Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 19/21 a Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 19/21 ZDE