Kontrola ukázala, že Transgas nezajišťuje žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu ukládá MPO. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě. Podle NKÚ by mělo MPO rozhodnout o jeho zrušení.

MPO uvedlo jako jediný důvod existence Transgasu nevypořádanou pohledávku ve výši 4,6 miliardy korun z tzv. jamburgských dohod1. Tu ale Transgas vede v účetnictví neoprávněně. Podle zákona pohledávka náleží Ministerstvu financí, což stálo nejen ve vládním materiálu z roku 2015, ale i v právní analýze z roku 2014, kterou si nechal sám podnik vypracovat. Transgas má mít v této věci pouze roli vedlejšího účastníka, asistovat a dodávat podklady věřiteli, tedy státu zastupovanému Ministerstvem financí.

Tato pohledávka tvoří 91 % aktiv podniku, a výrazně tak zkresluje jeho účetnictví.

Transgas je navíc dlouhodobě ve ztrátě, která v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun. Transgas měl v roce 2020 osm zaměstnanců. Mzdové náklady podniku činily za rok 2020 celkem pět milionů korun. Vzrostla i výše prostředků na zaměstnanecké benefity, a to na 70 500 korun ročně na jednoho zaměstnance. Ke ztrátovému hospodaření přispívá také fakt, že Transgas sídlí v pronajatých prostorách. Za ty v letech 2017 až 2020 zaplatil téměř šest milionů korun.

S ohledem na to, že Transgas nezajišťuje žádný významný zájem státu a jediným důvodem jeho existence je pohledávka, kterou ale podnik vede v účetnictví neoprávněně, NKÚ doporučuje MPO označit Transgas jako zbytný státní podnik a v souladu se „Strategií vlastnické politiky státu“ ho zrušit.

Poznámka:
1] Jde o pohledávku spojenou s Dohodou mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování Jamburgského naleziště plynu z roku 1985.