Zaměřil se jak na evropské dotace poskytované prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV), tak na národní dotace a dotace určené nestátním neziskovým organizacím. Kontroloři prověřili 77 projektů, které na dotacích získaly celkem více než 60 milionů korun. U příjemců dotací pak NKÚ prověřil v rámci 13 projektů téměř devět milionů korun. Kontroloři zjistili, že Ministerstvo zemědělství (MZe) rozdělilo na dotacích 1,4 miliardy korun, ačkoliv nemělo představu, čeho chce podporou vzdělávání a poradenství dosáhnout.

Ze tří kontrolovaných oblastí dopadla nejhůře oblast dotací určených pro neziskové organizace. O těchto dotacích rozhodovaly do roku 2013 jednotlivé odbory MZe, a to každý podle svého uvážení a bez společných pravidel. Jak MZe v této době projekty vybíralo, resort kontrolorům nevysvětlil. Od roku 2013 MZe sice už mělo pravidla pro výběr projektů, přesto ale k získání dotace stačilo předložit jen velmi obecné a stručné informace o projektu a jeho souhrnných nákladech. Z tak obecných žádostí nemohlo MZe posoudit, jestli je projekt kvalitní a dává smysl, a tedy jestli by měl dotaci získat.

Ministerstvo si ani nestanovilo strop výdajů, které bylo ochotné žadatelům proplatit. V praxi to vedlo k tomu, že dotaci získaly velmi rozdílné projekty. Například u vzdělávacích projektů pro děti se velmi výrazně lišily náklady na jednoho účastníka. Zatímco účast jednoho dítěte na vzdělávací akci Poznávej les všemi smysly vyšla na 30 korun a u akce Zemědělství žije pak na 40 korun, tak v případě slavností Rok na vsi to bylo 1 400 korun na jednoho účastníka. Tato dvoudenní akce, které se zúčastnilo zhruba tisíc návštěvníků a ve které děti prošly naučnou stezkou a navštívily dobovou vesničku či tvořivé ateliéry, vyšla na téměř jeden a půl milionu korun. Stejná suma by tedy například v případě projektu Poznávej les stačila pokrýt náklady na zhruba 54 tisíc účastníků.

Nedostatky odhalili kontroloři i u národních dotací. Z nich MZe financuje například krajská informační střediska, která mají bezplatně poskytovat informace o zemědělství a rozvoji venkova. V praxi se jedná obvykle o pronajatou kancelář, kde pracovník poskytuje konzultace, a to například i pomocí e-mailů či SMS zpráv. Množství takto poskytnutých konzultací bylo ale v kontrolovaném období mizivé. Krajské informační středisko Středočeského kraje poskytlo od roku 2010 do roku 2012 jen 35 osobních konzultací. Další konzultace poskytlo například pomocí 92 e-mailů a 59 telefonních hovorů. Cena jedné konzultace v roce 2010 vycházela na 11 000 korun, v letech 2011 a 2012 pak na 4 500 korun. Celkově přispěl stát na provoz těchto center v letech 2007 až 2014 více než 45 miliony korun. Podle NKÚ jsou tato centra nepotřebná a jejich funkci by měly plnit jiné, už existující instituce.

Kontrola evropských peněz na vzdělávání a poradenství v zemědělství dopadla ze všech oblastí nejlépe. Přesto i zde kontroloři odhalili určité nedostatky. Také u evropských dotací MZe vybíralo projekty jen podle formálních kritérií, aniž by hodnotilo jejich reálný smysl a kvalitu. Do roku 2013 resort také nestanovil maximální možnou částku, kterou mohli získat lektoři a přednášející na vzdělávacích akcích. V roce 2013 pak resort stanovil limit na pět tisíc korun za hodinu, od roku 2014 ho snížil na dva tisíce korun za hodinu.

Podle NKÚ je důležité, aby si MZe stanovilo priority své dotační politiky. Mělo by mít představu, jaké vzdělávací a poradenské aktivity chce podporovat a proč, a těmto kritériím přizpůsobit výběr projektů, které nakonec na dotaci dosáhnou. Nestačí je hodnotit jen například podle toho, kolik lidí vzdělávací akce navštívilo. Podle NKÚ je důležité si také ověřit, jestli podpořená akce k něčemu byla, tedy například udělat průzkum nabytých znalostí, nebo zjistit, jak účastníci úroveň akce hodnotili. Jen takový přístup může zajistit, aby veřejné prostředky byly využity cíleně a smysluplně.