V obecné rovině tvoří závěrečný účet, účetní závěrka a výkaz pro hodnocení plnění státního rozpočtu opěrné pilíře pro tzv. „skládání účtů“. Veřejnosti poskytují ucelené informace o hospodaření se státními prostředky a o celkové činnosti ministerstva. „Takové informace by přirozeně měly být základním prvkem zdravého finančního řízení. A to se týká i jejich monitorování,“ uvedla členka NKÚ Jaromíra Steidlová, která kontrolu vedla. Významné chyby, které spočívaly v nesprávném vykázání zveřejňovaných údajů a v jejich neúplnosti, zjistili kontroloři u MK ve dvou ze tří těchto opěrných bodů.

V účetní závěrce za rok 2018 se významné chyby týkaly její přílohy. Kontroloři je vyčíslili na 2,7 miliardy korun. Vznikly zejména tím, že MK vůbec nevykázalo existující podmíněné závazky vyplývající z již vydaných rozhodnutí o poskytnutí národních dotací. A pak také tím, že předpokládané výdaje na předfinancování příspěvkových organizací vyplývající opět z již vydaných rozhodnutí vykazovalo nesprávně jako podmíněnou pohledávku ze zahraničních dotací, a ne jako podmíněný závazek. Informace v příloze účetní závěrky tak významně neodpovídaly skutečnosti.

Z těchto důvodů vyhodnotil NKÚ některé informace v příloze účetní závěrky jako nespolehlivé. Ostatní informace účetní závěrky MK za rok 2018 podávají věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Pokud by MK napravilo veškeré nedostatky, které zjistil NKÚ při kontrole v roce 2016, mohlo tím předejít chybám v účetní závěrce minimálně ve výši 1,9 miliardy korun.

Významné nesprávnosti zjistili kontroloři i v údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2018. Týkaly se nesprávného vykázání výdajů poskytnutých příspěvkovým organizacím. V údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu tak byly zjištěny chyby za 0,8 miliardy korun. MK totiž výdaje na rekonstrukci hlavní budovy Národního muzea a na rekonstrukci historické a provozní budovy Státní opery nevykázalo jako výdaje na zachování a obnovu kulturní památky, ale jako výdaje na běžnou činnost těchto institucí.

Uvedené chyby vedou k neporovnatelnosti údajů v čase u ministerstva i mezi jednotlivými účetními jednotkami. V konečném důsledku tak došlo ke zkreslení některých informací o hospodaření MK se státními prostředky za rok 2018.

Kontroloři také zjistili, že některé části kontrolního systému ministerstva nefungovaly v praxi tak, aby zajistily spolehlivost informací v účetní závěrce v celém jejím rozsahu. MK dále porušilo rozpočtovou kázeň, když zaplatilo přes 108 tisíc korun za vzdělávání jednoho zaměstnance na základě neúčinné smlouvy. Ministerstvo totiž zaplatilo ještě předtím, než zveřejnilo tuto smlouvu v registru smluv.