Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na tuto podporu rozdělilo z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 (OPZ) přes 1,3 miliardy korun a zapojilo se do něj přes 10 tisíc mladých lidí. NKÚ odhalil řadu nedostatků, a to jak v nastavení systému, tak především při čerpání peněz. MPSV nenastavilo v rámci programu měřitelné cíle, a nejde proto vyhodnotit, jestli podpora splnila svůj účel. Při jejím poskytování navíc dlouho nezohledňovalo výrazně nízkou nezaměstnanost mladých lidí. U žádného z projektů také nejde říci, jestli byl efektivní, protože Úřad práce ČR nesleduje jejich dopady na nezaměstnanost této skupiny.

Podpora z OPZ měla pomoci zvýšit zaměstnanost osob ve věku 15 až 29 let. Od roku 2013 jejich nezaměstnanost klesala až na 6,7 % v roce 2018. Dlouhodobě je tak výrazně pod průměrem EU. MPSV ale podporu na zvýšení zaměstnanosti poskytovalo stále ve stejné výši jako v době, kdy program vznikl a kdy doznívala ekonomická krize. V rámci strategie „Evropa 2020“ si dala ČR cíl snížit nezaměstnanost mladých o třetinu oproti roku 2010 a ten splnila už v roce 2015, tedy ještě předtím než kontrolované projekty vůbec začaly.

V roce 2017 pak MPSV podporu pro tuto skupinu dokonce zvýšilo o 339 milionů korun, i když externí hodnocení programu poukázalo na to, že osoby do 25 let už nejsou na trhu práce ohroženy a nepotřebují zvláštní podporu zaměřenou jen na ně. Proto mělo MPSV podporu cílit pouze na mladé lidi, kteří mají vícenásobné znevýhodnění, jako je tělesný hendikep, nízká kvalifikace, ohrožení sociálním vyloučením apod. Na změny na trhu práce i na doporučení ale MPSV reagovalo až v roce 2019, během kontroly NKÚ.