Nejvyšší kontrolní úřad prověřil rozdělování a využívání dotací na podporu projektů aplikovaného výzkumu, které má na starosti Technologická agentura České republiky (TA ČR). Kontroloři prověřili 35 projektů, na které příjemci získali dotace ve výši 425 milionů korun. Kontrolu významně ovlivnila omezená působnost NKÚ, kvůli níž kontroloři nemohli řádně zkontrolovat 217 milionů korun, tedy více než polovinu ze zmíněných 425 milionů.

Z 35 zkontrolovaných projektů bylo v době kontroly dokončeno osm, u nichž bylo možné prověřit jejich výsledky. Kontrola odhalila, že výstupy pěti z nich do praxe nepřešly, u jednoho jen částečně a u dvou nabralo využití výsledků projektů zpoždění. O nedostatečném uplatňování výsledků projektů v praxi přitom TA ČR věděla. Agentura si zpracovala analýzu, ve které prověřila 378 plánů na propojení projektů s praxí. Píše se v ní, že „ve značném množství případů se silně rozchází očekáváný nebo prokázaný ekonomický přínos s náklady projektů.“ Tomu odpovídají i konkrétní výsledky projektů. V téměř polovině všech výstupů, konkrétně v 255 případech, se jednalo o odborné články a další publikační výstupy. Z projektů vzešlo ale také například 50 užitných vzorů nebo 52 funkčních vzorků. Naproti tomu patentů, průmyslových vzorů a prototypů vzniklo dohromady jen devět (viz graf č. 1.).

NKÚ se zaměřil na to, proč využívání výsledku výzkumu v praxi vázne. Kontroloři odhalili několik rizikových oblastí, mezi které patří například hodnocení a schvalování projektů či nedůslednost, s níž TA ČR u některých příjemců vyžadovala dodržování dotačních podmínek. Ve výsledku tyto chyby snižují efektivitu aplikovaného výzkumu.

Problémy našli kontroloři už při kontrole výběru projektů, které dosáhly na dotace. NKÚ zjistil, že v řadě případů byli členové poradních orgánů TA ČR personálně provázáni s institucemi, které se o dotace ucházely. Tito uchazeči tak mohli získat informace, které by je vůči ostatním zvýhodnily. Hodnocení projektů bylo podle NKÚ v řadě případů netransparentní i proto, že nejvyšší poradní orgány, které vybíraly projekty nejvhodnější k podpoře, navyšovaly bodové hodnocení některých projektů, aniž by to zdůvodnily. Kvůli tomu se 17 projektů, které zpravodajové a oponenti nedoporučili k podpoře, nakonec ocitlo na seznamu dotovaných projektů.

U některých projektů, které dotaci získaly, TA ČR důsledně nevyžadovala po příjemcích dodržování stanovených podmínek. Agentura například nevyžadovala, aby příjemci dotací včas uzavíraly smlouvy o využití výsledků v praxi. Místo toho jí stačilo čestné prohlášení, ve kterém stálo, že v době ukončení projektu ještě příjemci nemají komerčně využitelné výsledky a že smlouvu o jejich využití uzavřou dodatečně. To je v rozporu se zákonem a takové jednání navíc brzdí využití výzkumu v praxi.

K oddálení využití výsledků v praxi přispělo také jednání příjemců podpory. Kromě pozdního uzavření smluv o využití výsledků v praxi příjemci v některých případech smlouvy vůbec neuzavřely. V jiných smlouvách zase chyběly některé náležitosti. Tyto chyby kontroloři odhalili u 15 z 21 smluv.

O podobných nedostatcích v oblasti aplikovaného výzkumu, jaké NKÚ odhalil v této kontrole, mluví i zpráva Evropského účetního dvora z dubna roku 2016. Podle ní se podpora inovací v EU dostatečně nezaměřuje na tržní uplatnění, výsledky se komerčně nevyužívají a rozdělování této podpory bývá netransparentní.

Přestože ve výdajích na podporu aplikovaného výzkumu patří Česká republika k evropskému průměru, v inovační výkonnosti zaostává a je pod evropským průměrem. TA ČR si nechala zpracovat analýzu, která porovnala její způsob fungování s podobnými evropskými agenturami ze zemí, v nichž je naopak inovační výkonnost nad průměrem EU. Ze srovnání vyplývá, že řízení TA ČR je silně centralizované, kdežto v zahraničí je více činností svěřeno například do rukou vedoucích oddělení. TA ČR také podporuje aplikovaný výzkum pouze dotacemi, naproti tomu například v Rakousku či Finsku podobné agentury poskytují i půjčky nebo záruky.

Výsledky kontrolovaných projektů podle IS VaVal v Rejstříku informací o výsledcích. Téměř polovinu výsledků představují publikační výstupy.