Tři z kandidátů vybere Správa parku. O ceně veřejnosti rozhodnete vy v naší online anketě. Až do 9. prosince můžete vybírat ze čtyř možností. Dobrý skutek pro Podyjí za rok 2018 vyhlásí Správa parku v úterý 11. prosince v 17:00 ve znojemském Domě umění.

1) Šetrná péče o louky a pastviny v okolí Hnanic
Pavel Chvatík je příkladem drobného farmáře, který zabezpečuje šetrnou péči o řadu cenných luk a pastvin v okolí Hnanic. Díky pravidelnému sečení jsou jeho louky plné květů stejně jako barevných motýlů nebo kobylek. Výnos travní hmoty přitom bývá vzhledem k suchým podmínkám a často obtížnému terénu velmi nejistý. Jako jeden z prvních navíc začal v Podyjí provádět extenzivní pastvu koní, díky které se na Hnanicku rozšířilo několik vzácných, na trus vázaných, brouků.

2) Rekonstrukce krovů a střechy vranovského zámku
Sladit požadavky ochranářů, památkářů a stavařů je někdy dosti složité. Právě v případě rekonstrukce krovů a střechy Státního zámku Vranov nad Dyjí se ale podařilo vše vyladit na výbornou. Přírodní hodnoty zde zůstaly zachovány nejen díky zodpovědnému chování investora (Národního památkového ústavu), ale zejména díky nadstandardnímu přístupu realizační firmy. Zástupci společnosti H&B Delta při jednáních naslouchali argumentům správních orgánů i odborníků a aktivně hledali a navrhovali řešení, která vedla k nalezení všestranně přijatelného kompromisu. Rekonstrukce, která stále probíhá, tak umožňuje nejen stálé hnízdění rorýsů, ale také pobyt netopýra velkého na letní kolonii. V rámci rekonstrukce se navíc stavební firmě podařilo zachovat stará hnízda rorýsů pod střechou a vytvořit nová na vhodných místech po celé délce rekonstruovaných střech. Současně se podařilo obnovit krov tak, aby splňoval podmínky pro letní kolonii netopýra velkého a to bez narušení památkové hodnoty stavby. Správa parku tak oceňuje vstřícnost a pochopení ochranářských, ale i památkářských požadavků.

3) Jan Šumpich – zmapování a propagace podyjských motýlů
Jan Šumpich jezdí do Podyjí za motýly léta. Svým tichým způsobem trpělivě mapuje motýlí faunu území a najde (a dokáže určit) i toho nejskrytějšího obyvatele podyjské krajiny. Přijede, zase odjede a po pár letech dodá materiál na vyčerpávající monografii kompletně mapující současnou podyjskou motýlí situaci. Pro území objevil několik desítek druhů, o jejichž výskytu dosud nebyly žádné údaje. Kromě toho ovšem umí o motýlech krásně povídat a dovede jejich tajemný svět zprostředkovat i milovníkům přírody z řad laiků. Za roky svého výzkumu významně přispěl nejen k odbornému poznání přírody Podyjí, ale i k jejímu přiblížení návštěvníkům, turistům i místním lidem.

4) Jan Kozdas – ochrana krajiny jako odkazu předků
Jan Kozdas je výraznou regionální osobností, která požívá velkého respektu v odborných kruzích památkové péče i v rámci celonárodním. Svým celoživotním dílem i osobní sympatií je úzce spjat s regionem Podyjí. Jeho přístup k ochraně zdejší historické a kulturní krajiny a jednoznačná kontinuální snaha o součinnost našich dvou oborů a vzájemnou podporu v koncepčních řešeních i v jednotlivých kauzách přispěl k zachování kulturních i přírodních hodnot zdejší krajiny. Dlouhá desetiletí ovlivňoval a ovlivňuje svou aktivitou i činnost Rady Národního parku Podyjí (dříve Poradního sboru Správy CHKO Podyjí). V neposlední řadě je pozoruhodná a příkladná jeho občanská angažovanost, zejména v Okrašlovacím spolku.