Za mnohé z projektů, které již byly realizovány nebo zahájeny, vděčí oba národní parky Evropské unii. Jen od roku 2017 do roku 2021 dostaly finanční podporu z programu Interreg ve výši více než 7,3 milionu eur. Spolupráce jde ale mnohem hlouběji – až ke společnému chápání základnímu hesla „přírodu nechat být přírodou“. 

„Bezzásahový lesní ekosystém potřebuje nejen ochranu, ale také velikost, a protože jsou oba parky dohromady největším lesním chráněným územím ve střední Evropě, můžeme jenom tak uchovat cennou mozaiku nejrozmanitějších fází vývoje lesa – to je předpoklad pro přežití lesní biodiverzity,“ podtrhuje ředitel Národního parku Bavorský les Dr. Franz Leibl.

„Národní parky Bavorský les a Šumava prostě patří k sobě, máme společná témata i společné cíle a díky tomu můžeme dosáhnout mnohem více, než každý zvlášť,“ zdůrazňuje ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Práce národních parků je založena na principu „přírodu nechat být přírodou“. Například na bavorské straně už lidé nezasahují do přirozeného vývoje lesa na zhruba 72 procentech území. A také v Národním parku Šumava díky novele zákona o ochraně přírody a krajiny tento podíl stoupl na téměř 28 procent a postupnými kroky se stále zvyšuje. V roce 2022 je ponecháno v zóně přírodě blízké zhruba 5500 ha přírodním procesům. Nejvyššímu stavu ochrany se těší právě území ve vyšších nadmořských výškách mezi Falkensteinem, Roklanem a Luzným, kde je navíc společné území bez lovu o velikosti více než 25 000 hektarů.

Základy pro řízení národních parků jsou z velké části založeny na vědeckých poznatcích o biodiverzitě na obou stranách hranice. Aby bylo možné získaná data porovnat, probíhá nyní mnoho přeshraničních výzkumných projektů pomocí stejných metod. Umožňuje to mimo jiné dobrá finanční podpora Evropskou unií. Za posledních pět let byla z programu Interreg obdržena podpora ve výši více než 7,3 milionu eur. U celkových nákladů téměř 8,7 milionu eur to odpovídá kofinancování 85 %.

Díky těmto prostředkům se navýšily znalosti o světě hub, zvířat a rostlin, o vodní bilanci a vlivu návštěvníků národního parku na přírodu. Financována byla i environmentální výchova - například v Hans-Eisenmann-Hausu u Neuschönau a ve Stožci vznikly v rámci německo-českého projektu "Lesní dílna" dětská zážitková místnost respektive environmentální bezbariérová učebna.

V současné době jsou navíc Národní park Bavorský les a další partneři zapojeni pod vedením Národního parku Šumava do projektu „LIFE for MIRES“. V něm jsou zejména na české straně revitalizovaná rašeliniště. V rozpočtu je téměř 6 milionů eur, přičemž Evropská unie přispívá 60 procenty.

To vše umožňuje dobře zavedená pravidelná bilaterální výměna mezi oběma správami národních parků. „Pro mne je do budoucnosti naprosto zásadní prioritou udržení toho otevřeného vztahu s vzájemnou důvěrou,“ zdůrazňuje ředitel NP Šumava Pavel Hubený. Spolupráce se přitom stále více prohlubuje. V roce 2015 začal pracovat pro oba parky koordinátor vzájemné spolupráce Pavel Bečka, který mimo jiné společné projekty koordinuje, překládá a zprostředkovává. Výměna je dále institucionalizována vzájemným zastoupením v poradních orgánech, tedy radách národních parků. Úzká spolupráce mezi těmito dvěma parky je mezinárodně oceněna Transboundery certifikátem Federace EUROPARC, který je jedním z nejvýznamnějších evropských certifikátů v ochraně přírody.

Protože hranice překračují stále častěji nejen zaměstnanci národních parků, ale i jejich návštěvníci, je vzájemná informovanost v oblasti stále důležitější. Za tímto účelem strážci obou parků pravidelně podnikají společné nebo koordinované hlídky. V zimě a na jaře tak lze na obou stranách hranice například účinněji kontrolovat dodržování omezení vstupu kvůli ochraně ohroženého tetřeva. Strážci obou národních parků jsou přítomni také na informačních stáncích, komentovaných prohlídkách a konferencích. Tato opatření jsou doprovázena dvojjazyčnými informacemi na internetu a společnými kampaněmi v oblasti práce s veřejností.

Všechny společné aktivity se mají v budoucnu zintenzivnit, zdůrazňují shodně Leibl a Hubený. „Naším dlouhodobým cílem je, aby se oba národní parky v srdci Evropy etablovaly jako velké území divoké přírody nenahraditelného významu,“ říkají oba ředitelé. „Nejen jako životní prostor vzácných živočichů, rostlin a hub,“ říká Leibl, ale – jak Hubený dodává – také „jako jedinečná atraktivita pro návštěvníky a pramen hrdosti místních obyvatel."

A tak jsou pro rok 2022 už v plánu nové společné cíle. Opakovat by se například měl monitoring přeshraniční populace tetřeva hlušce, aby se zjistilo, zda jsou zavedené ochranné mechanismy dostatečné k zajištění dlouhodobého přežití tohoto druhu. Kromě toho probíhají přípravy na novou stálou expozici v Hans-Eisenmann-Hausu. Na české straně se v současnosti zkoumají možnosti, jak by měl vypadat zrcadlový projekt. Správy chtějí společně podat žádost na kofinancování z EU programu Interreg. Aby divoké srdce Evropy mohlo i nadále spolupracovat.