V den výročí vzniku Československa (28. října 1939) došlo v Praze k nepokojům, které neměly ve středoevropském prostoru obdoby. Akci dílem organizovali studenti. Na Václavském náměstí stotisícový dav lidí demonstroval proti okupaci, lidé žádali svobodu a obnovu samostatné republiky. Potlačení demonstrací „za každou cenu“ nařídil nacistickým bezpečnostním složkám sám Adolf Hitler. Kulka zasáhla srdce pekaře Václava Sedláčka, který na místě zemřel. Střelbou byl zraněn také Jan Opletal, medik a místostarosta studentské samosprávy Hlávkových kolejí. Demonstrace proběhly také ve Dvoře Králové, v Polici nad Metují, ve Vamberku nebo v Kostelci nad Orlicí.
Situace se zdramatizovala 11. listopadu 1939, kdy Jan Opletal na následky zranění zemřel. Poslední rozloučení se konalo 15. listopadu 1939 v Praze na Albertově. Na Opletalově poslední cestě zazněla národní hymna a smuteční průvod se přes odpor protektorátní policie změnil v další demonstraci. Ta se stala záminkou k zásahu proti českým vysokým školám. V noci na 17. listopadu 1939 proběhlo zatýkání studentů v Praze a v Brně: výslechy, popravy, vpád německých vojáků na akademickou půdu a do studentských kolejí a uvěznění zhruba 1200 studentů v koncentračním táboře Sachsenhausen. České vysoké školy byly uzavřeny. Tyto události měly celosvětový ohlas: v roce 1941 byl 17. listopadu prohlášen za Mezinárodní den studentstva.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva