Projekt Cisterciácký klášter Plasy – obnova opatské rezidence byl spolufinancovaný z prostředků EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Slavnostně ho zakončili generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková a ministr kultury ČR Martin Baxa. Návštěvníkům se opatská rezidence s novou prohlídkovou trasou Zámek Metternichů otevřela poprvé v pátek 21. července.

„Právě završená rekonstrukce opatské rezidence je významným krokem k celkové obnově areálu plaského kláštera. Ačkoliv klášter spravuje několik vlastníků, je potěšitelné, že při jeho obnově postupujeme podle jednotné koncepce, jejíž snahou je rozsáhlý areál opět sjednotit a prezentovat veřejnosti. Díky obnově opatské rezidence se návštěvníkům otevírají dosud nepřístupné prostory, nová prohlídková trasa a návštěvnické centrum. Mám radost obzvláště z toho, že zúročení našich snah o obnovu této významné národní kulturní památky sledujeme v roce, kdy si Národní památkový ústav připomíná dvacet let své existence,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

„Těší mě, že plaský klášterní areál coby významná monastická památka střední Evropy prochází postupnou záchranou a obnovou. Téměř devět století trvající historie stavby, na níž zanechali svůj pomyslný podpis Jan Blažej Santini-Aichel nebo Kilián Ignác Dientzenhofer a do níž patří také rodina kancléře Metternicha jako jednoho z majitelů, z ní činí unikátní památku svým významem dalece přesahující hranice naší země,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.

Stavební část projektu začala 5. října 2020. Předcházel jí archeologický výzkum, který přinesl řadu nových objevů, například podzemní středověkou chodbu na dvoře prelatury nebo devět metrů hlubokou jímku, ukrývající velké množství předmětů z nejrůznějších materiálů, které vypovídají o každodenním životě mnichů na přelomu 17. a 18. století.

Areál plaského kláštera se vyvíjel od poloviny 12. století a jeho stavební vývoj je složitý. Jednotlivé stavby prošly řadou dílčích úprav a přestaveb, proto bylo nutné v počáteční fázi odstranit novodobé přístavby, vybourat druhotné vestavby v interiérech, odstranit konstrukce napadené dřevokaznými houbami. Ve sklepeních a v podzemí památkáři provedli rozsáhlé vyklízecí práce. Díky tomu se budově Starého opatství, která patří k nejstarším částem areálu, navrátila podoba z počátku 20. století, než začala sloužit jako internát. V přízemí vzniklo nové návštěvnické centrum s pokladnami, ve sklepních prostorách bude expozice o stavebně-historickém vývoji kláštera a archeologickém výzkumu.

„Na stavbu opěrného pilíře v návštěvnickém centru jsme použili cihly ze 12. století, materiál na výměnu poškozených kamenných částí fasády jsme sbírali v lokalitách, v nichž se těžil kámen pro stavbu v době baroka,“ upozorňuje na nevšední postupy správce kláštera Plasy Pavel Duchoň.

Výraznou proměnou prošel především interiér Nové prelatury v prvním patře, kde je instalovaná nová prohlídková trasa Zámek Metternichů. Návštěvníky čeká nevšední zážitek, který nenabízí žádná jiná památka ve správě NPÚ. Samostatně bez průvodce si prohlédnou zařízené pokoje z doby druhé poloviny 19. století a v autentickém interiéru zažijí šlechtické bydlení doslova na vlastní kůži. Šlechtický salón je vybaven replikami metternichovského nábytku a textilií, které mohou návštěvníci důkladně prozkoumat, vyzkoušet a odpočinout si tady. Zajímavostí je i to, že jsou všechny restaurované hodiny funkční nebo že květiny, které krášlí žardiniéry, jsou z papíru.

Projekt zahrnoval také obnovu části bývalé opatské zahrady. Jejím středobodem se stala kašna, která získala svoji původní barokní podobu. Kompletně bude zahrada obnovena v roce 2025 včetně altánu a ambitové chodby. Projekt je hrazen z programu Péče o národní kulturní dědictví.

„Obnova klášterního areálu není zdaleka u konce. V rámci programu Péče o národní kulturní dědictví probíhá oprava střešního pláště a hodinové věže sýpky včetně zajištění její statiky. Dále pokračuje i dlouholetá a náročná obnova podzemního systému, který je pro plaský areál klíčový,“ uzavírá ředitel územní památkové správy NPÚ v Českých Budějovicích Petr Pavelec.

Celkové náklady na realizaci projektu Cisterciácký klášter Plasy – obnova opatské rezidence dosáhly částky 201 milionů korun, z toho téměř 102 milionů činila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Historie objektu

Bývalý cisterciácký klášter založil roku 1144 kníže Vladislav II. Současnou monumentální podobu areál získal barokní přestavbou v letech 1661–1739, na které se podíleli především stavitelé Jean Baptista Mathey (třípatrová sýpka s hodinovou věží a nová prelatura), Jan Blažej Santini-Aichel a Kilián Ignác Dientzenhofer (konvent). V roce 1785 byl klášter zrušen výnosem císaře Josefa II. a přešel do správy Náboženského fondu. Poslední stavební úpravy byly provedeny v 19. století tehdejším kancléřem Klementem W. Metternichem, který v roce 1826 odkoupil celé panství. Nechal sem převézt celý rodinný archiv a v Plasích vystavět rodinnou hrobku.

Od roku 1945 spravuje významnou část bývalých klášterních budov stát (v druhé polovině 20. století byly využity jako archiv, kanceláře, internáty, skladiště, sídlo okresního velitelství SNB). Nejhorším stavebním zásahem bylo zbudování krytu civilní obrany pod budovou prelatury v roce 1963. V 70. letech byla zahájena obnova jednotlivých budov. V roce 1993 započala obnova vodního systému, která je dnes z větší části dokončena. V roce 1995 byl areál prohlášen Národní kulturní památkou.