NPÚ: Terčino údolí pod hradem Nové Hrady není jen přírodní, ale také technická památka

26.04.2021 11:48 | Zprávy

První parkové úpravy v dnešním Terčině údolí, které bývalo dříve loveckou oborou, započaly roku 1756. Záhy po svatbě s majitelem Novohradského panství Janem Nepomukem Buquoyem (1765) se úprav parku ujala Terezie Buquoyová, rozená Paarová. V několika etapách zde vybudovala na základě inspirací, které načerpala při svých cestách po Evropě, jeden z nejstarších krajinářských parků u nás.

NPÚ: Terčino údolí pod hradem Nové Hrady není jen přírodní, ale také technická památka
Foto: red
Popisek: Národní památkový ústav

V první fázi vznikl noblesní sezónní zámeček, zvaný Modrý dům, snad podle modře glazované střešní krytiny, (od povodně v roce 1937 ruina), na který navazoval pravidelně uspořádaný květinový parter. Vedle Modrého domu se nacházela ještě jeho samostatně stojící kuchyně, na konci květinového parteru pak malý zemědělský dvůr jako hospodářské zázemí domu. Na jeho místě vznikl v roce 1788 zahradní pavilon Václavovy lázně, pojmenovaný na počest Terezina otce Jana Václava Paara.

Při tom byly pravidelné květinové záhony přeměněny zpět na louku. Ve Valon cheri (v Krásném údolí), jak údolí Terezie nazvala ve své korespondenci, také postupně vyrostla celá řada drobných staveb, obvyklých pro krajinářské parky té doby: čínský altán, švýcarská chata, holubník a především umělý vodopád, poprvé připomínaný v roce 1782. Nás bude dnes zajímat právě ten. Podobně jako vodní mlýny je napájen náhonem z říčky Stopnice.

Náhon, který měří 720 metrů, začíná malým splavem na řece Stropnici. Ten přes regulační stavidlo odklání stanovenou část vody pro vodopád. Přes vyrovnávací rybníček tok náhonu pokračuje jen s minimálním spádem „přírodním“ korytem aby posledních 128 metrů překonal v žlabu z kamenných desek, či přímo vytesán do skály. Někomu může tato část oprávněně připomínat koryto levády na vzdáleném ostrově Madeira. Za poslední zatáčkou se žlab prudce lomí do chrliče, jenž nechá vodu v úchvatné přírodní scenérii padat po skále celých 13 metrů, aby se vrátila zpět do hlavního toku řeky Stopnice.

Koryto náhonu vodopádu je sice přístupné, ale jeho prohlídka, vzhledem k možnému riziku pádu, není pro každého. Vodopád v Terčině údolí nebyl jediným umělým vodopádem v Nových Hradech. Již dříve byla při výjimečných příležitostech v zámeckém parku pouštěna voda na nevelký vodopád, jehož pozůstatky pečlivý pozorovatel odhalí v parku dodnes a to západně od budovy novohradského zámku. Podobný umělý vodopád, jako je ten v Terčině údolí, mohli v 19. a počátkem 20. století obdivovat například také návštěvníci krajinářského parku v Krásném Dvoře. Na rozdíl od našeho vodopádu je ten krásnodvorský několik desítek let bez vody.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Jaroslav Faltýnek byl položen dotaz

Děláte ve sněmovně vůbec něco?

Dobrý den, zajímalo by mě, co jako poslanec děláte, že o vás není vůbec slyšet? Ani nikde v televizi jsem vás dlouho neviděl, nečetl s vámi žádný rozhovor. Přijde mi, že vás Babiš nechal kandidovat jen proto, aby vám zajistil dobře placené místo, ale jakoby vám zakázal, abyste se po vašem skandálu v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

HZS ČR: Požáry vícepodlažních a výškových stavbách patří k nejnebezpečnějším

19:25 HZS ČR: Požáry vícepodlažních a výškových stavbách patří k nejnebezpečnějším

Zdolávání požárů ve vícepodlažních budovách a výškových stavbách má mnohá specifika. V budově může b…