NPÚ: Zahrady pod Pernštejnem si prohlédli pracovníci Národního památkového ústavu

20.06.2021 10:32 | Zprávy

Ve čtvrtek 17. 6. 2021 navštívili zahrady pod Pernštejnem odborní pracovníci Národního památkového ústavu. Sešli se zde z různých odborů a oddělení od evidence a dokumentace, přes oddělení garantů, oddělení archeologie či oddělení správy a prezentace mobiliárních fondů. Cílem pracovního setkání byla nejen prezentace obnovené Pernštejnské zahrady, ale i odborná diskuze nad problémy, které nastaly při realizaci této památkově významné akce.

NPÚ: Zahrady pod Pernštejnem si prohlédli pracovníci Národního památkového ústavu
Foto: red
Popisek: Národní památkový ústav

Prvně se zahrada pro veřejnost otevřela 28. května 2021 a zahrada sama o sobě vzbuzuje velký zájem nejen laické, ale i odborné veřejnosti. Komentovaná prohlídka proběhla formou diskuze. Hlavní slovo měli, kastelán hradu Pernštejn, Jakub Zdeněk Škrabal a Eva Škrabalová. Za projektanty památkovou obnovu představil Ing. arch. Marek Tichý. Odborný výklad měli památkáři z UOP v Brně; z pohledu archeologa zahradu prezentoval Petr Holub a Lenka Kalábová se věnovala historii zahrady a archivním zdrojům. Za ÚPS v Kroměříži zahradu prezentovala Klára Zábojníková. Čtvrteční akce nebyla poslední prezentací zahrady pro odborné pracovníky, připravujeme další termíny.

K obnově Pernštejnské zahrady

Národní památkový ústav uspěl s projektem za 125 milionů Kč v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který nabídl významnou příležitost investice do unikátního památkového fondu České republiky. Projekt Pernštejn – vrchnostenská okrasná zahrada byl z 85 % financován z prostředků EU a byl to vůbec první projekt IROP, při kterém proběhla obnova památky ve správě Národního památkového ústavu na území Moravy.

Projekt obsahoval celkovou obnovu areálu hradního parku a lesoparku zahrnující vedle nezbytných arboristických zásahů do historické zeleně a nových výsadeb zejména i obnovu architektonických prvků parku – obnovu původních terénních úprav, rozsáhlé sítě cest, vyrovnávacích schodišť, vyhlídkových rondelů, teras a do terénu svahu řezané svislé barokní osy s přilehlým větším bazénem, dále obnovu všech saletů, niky, bazénu s fontánou, poustevny se sklepem, obelisku, kenotafu, haltýře, bastionu, příslušející sochařskou výbavu atd. Kompletně byla obnovena anglo-čínská zahrada s mostky a čínským pavilonem,  včetně zdí a vlastního oplocení, výsadba štěpnice, obnova veškerého historického oplocení parku z 18. století s obnovou vstupních bran do areálu a propojovacích branek do lesoparku. Znovuvybudovány byly vodní rozvody pro bazény, vodotrysk a haltýř. Obnoveny byly i terasy po bývalých sklenících.

Obnova vrchnostenské zahrady byla ojedinělou příležitostí navrátit uměleckou hodnotu tomuto historickému místu a přiblížit veřejnosti zahradní kulturu, která je součástí našeho kulturního dědictví. Zahrada, rozkládající se na jihozápadním svahu strmého hradního kopce a v údolní nivě pod ním, je rozsahem sice poměrně malá, ale svým pojetím, obsahem a umístěním naprosto mimořádná a má šanci přilákat nové návštěvníky, na které budou čekat kvalitnější služby i zázemí. Nový prohlídkový okruh zahradou nabídne návštěvníkům možnost samostatné nebo komentované prohlídky, ale také klidovou zónu a procházky různé náročnosti včetně části přístupné návštěvníkům s omezenou mobilitou. V původně užitkové části zahrady se nacházejí netypické panely s textem o  historii zahrady a  její haptický model.

Historie zahrady pod Pernštejnem

Počátky okrasné zahrady se vážou k osobě barona Františka Stockhammera, který pernštejnské panství získal v roce 1710 a jak uvádí ve svém testamentu o deset let později, nově založená zahrada pro něj představovala místo osobního příjemného potěšení. K vyvrcholení parkových úprav však dochází až po roce 1797, kdy kupuje panství významný státní úředník a stoupenec josefínských reforem baron Ignác Schr?ffel z Mannsberku. Pozůstatky barokní zahrady začlenil do sentimentálního krajinářského parku, který rozšířil po celém jižním svahu a doplnil drobnými stavbami (poustevna, čínský pavilon, turecké lázně, obelisk, paraple, vodopád aj.), které měly podle požadavků dobového cítění vzbuzovat v návštěvníkovi náležité myšlenky a citová pohnutí. Inspirací mu byly tzv. anglo- čínské zahrady (jardins anglo-chinois) zakládané ve druhé polovině 18. století ve francouzském prostředí. Svědčí o tom i množství knih se zahradní tématikou v hradní knihovně, nechybí ani vzorníky architektonického vybavení zahrad tzv. fabriques. V roce 1802 zřídil baron Schr?ffel na místě bývalé konírny nový vstup do parku ze třetího hradního nádvoří. Od zdobného portálu vedlo kryté schodiště až ke skleníkům a fíkovně na terasách pod hradbami. Partie pernštejnských zahrad byly s rozvahou osazovány různými odrůdami domácích ovocných stromů, které byly tvarovány a sesazovány do obrazců nebo se pnuly po trelážích. Dobový inventář uvádí 588 ovocných stromů a rozsáhlý a pestrý sortiment exotických rostlin, pěstovaných ve sklenících. Tvůrčí rozlet přerušila Schr?fflova smrt v roce 1805 a tak se právě budovaný obelisk, doplněný o čtyři alegorické reliéfy oslavujícími jeho život, stal i jeho památníkem. O rok později předčasně umírá i jediný syn František Schr?ffel ve věku šestatřiceti let a jeho kenotaf – sousoší truchlící vdovy doprovázené dvěma dcerkami stojící před portálem brány do podsvětí – umístěný v nejdramatičtější a nejromantičtější pasáži je posledním prvkem architektonického vybavení pernštejnské zahrady. Oba památníky jsou dílem brněnského sochaře Ondřeje Schweigla.

Úsilí posledních majitelů panství, hraběcí rodiny Mittrowských z Nemyšle, se soustředilo už jen na údržbu zahrad. Po pozemkové reformě ve dvacátých letech 20. století byla jejich velká část pronajata a přeměněna na zahradnictví. Po roce 1945 přešel hrad se zahradami do vlastnictví státu, ale část hospodářských budov i část zahrad se zahradnictvím dostaly jiné majitele. Zahrady nepatřily ke zpřístupněným částem hradního areálu, postrádaly stálou údržbu a hlubší péči, chátraly a zarůstaly náletovou zelení, což nevyřešil ani pokus o obnovu v roce 1964.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úřad vlády: Datové schránky jsou u občanů stále oblíbenější, už si jich zřídili přes milion

19:15 Úřad vlády: Datové schránky jsou u občanů stále oblíbenější, už si jich zřídili přes milion

Zájem o využívání datových schránek neustále narůstá. Nedávno byla zřízena již miliontá datová schrá…