Na obnovu dohlíželi i památkáři. „Krajině v okolí Josefova byl navrácen její historický ráz, včetně zcela zaniklé třířadé aleje vedoucí od stájí k Labi. Tato polní cesta navíc opět rozděluje obrovské 40 hektarové pole, zcelené v 80. letech minulého století, a tím se krajina přibližuje svou podobou k původním pastevním dílcům“ řekl Michal Drkula z oddělení památkové péče Krajského úřadu.

Z původních alejí se zachovalo asi 40 procent původních, dnes už stoletých stromů. „Snažili jsme se v maximální možné míře zachovat původní stromy. Nechali jsme je odborně ošetřit zdravotním řezem. Jejich stav je stabilizovaný a předpokládám, že by mohly další roky zdárně prosperovat,“ uvedl ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem Jiří Machek.

Stejně jako kdysi byly i nyní vysazovány vysokokmeny, dnes již prakticky nepoužívané. S novými stromky významně pomohli ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích, kde napěstovali dostatečné množství kvalitního výsadbového materiálu ve 39 starých českých odrůdách. Aleje budou mimo jiné sloužit i jako genofond téměř zaniklých odrůd jabloní.

„Jabloně byly vysázené v takovém množství, že se domníváme, že mohly sloužit i jako benefit pro zaměstnance hřebčína. Každý dostal určité množství stromů, které mohl sklízet. Část se možná skrmila ve stájích“ uvedla Ing. Jana Votrubová, vedoucí střediska Správa kulturní krajiny NHK.

Program pondělního setkání u jabloňových alejí zpestřily saně se čtyřspřežím starokladrubských běloušů vedené Jiřím Nesvačilem jun.