Tato archeologická výstava se kromě prezentace hlavy Kelta zaměřuje na Kelty jako takové, a to prostřednictvím zmínek antických dějepisců a poznatků současného archeologického bádání. Život v mladší době železné návštěvníkům přiblíží i další trojrozměrné exponáty jako například zbraně, ukázky keramiky, mince, šperky a jiné předměty denní potřeby ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci.

„Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic je naprostý světový unikát a patří k nejvzácnějším exponátům Národního muzea. Je uchovávána a přepravována za nejpřísnějších bezpečnostních podmínek a půjčujeme ji do od ostatních muzejních institucí jen velice výjimečně. V případě Vlastivědného muzea jsme však udělali výjimku a jsem rád, že ji 14 dnů budou mít možnost obdivovat i jeho návštěvníci,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

„Pevně věříme, že tento jedinečný artefakt přiláká k nám do muzea minimálně tolik návštěvníků jako Věstonická venuše, kterou jsme vystavovali na přelomu listopadu a prosince 2019, nebo právě probíhající a velice úspěšná výstava unikátní a běžně nepřístupné sbírky spojené s nejtajemnějšími předměty všech světadílů Největší záhady a tajemství světa,“ dodává ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.

Téměř 25 cm vysoká opuková hlava ze Mšeckých Žehrovic je jedním ze symbolů keltské kultury. Tento předmět je pro svou unikátnost vystavován jen zcela výjimečně. Naposledy ho mohli návštěvníci vidět ve výstavě Keltové v Nové budově Národního muzea. Hlava byla nalezena zcela náhodně 19. května roku 1943 v malé pískovně u Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku. Kamenná hlava muže s typickým keltským torquesem (nákrčníkem), knírem a obočím zakončeným spirálou byla snad původně součástí celé sochy.

Plastika byla objevena rituálně rozbitá na více dílů společně se zbytky po ohništi, mnoha úlomky keramických nádob, kostmi a švartnovými náramky. Její nálezce, pan Josef Šlajchrt, své nálezy ukázal místnímu amatérskému archeologovi, který přizval k objevu pracovníky Národního muzea. Ti následně sochu tajně převezli z obavy před jejím zabavením nacisty. Unikátní plastika ze středočeské opuky byla vytvořena zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století př. n. l. a mimo oblast antických civilizací představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami.

„Keltskou kamennou hlavu, kterou nově vystavuje vlastivědné muzeum v Olomouci, by měl vidět každý. Podobně jako Věstonickou venuši, již jsme měli v krajském městě na konci minulého roku. Skvělé na tom všem je, že abyste mohli obdivovat díla věhlasných autorů nebo zcela unikátní historické nálezy, nemusíte jezdit ani do Prahy, ani do Paříže – stačí navštívit centrum Olomouckého kraje,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Vladislav Okleštěk.